Miloš Nosek životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Univerzitní profesor RNDr. Miloš Nosek, DrSc., vedoucí katedry geografie na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně.

Prof. Nosek se narodil 1. března 1922 v Dačicích v rodině truhláře. Vystudoval reálné gymnázium v Telči a po absolvování byl až do konce války totálně nasazen. V srpnu 1945 se zapsal na studium zeměpisu a dějepisu na přírodovědecké fakultě Masa­rykovy univerzity v Brně, které úspěšně dokončil v r. 1947. Od r. 1948 byl ustanoven řádným asistentem pro obor zeměpis na pedagogické fakultě, kde již od r. 1946 pracoval jako pomoc­ný asistent. V roce 1949 získal titul RNDr. z oboru meteorolo­gie, klimatologie a geografie a v r. 1951 přešel na katedru geografie přírodovědecké fakulty téže univerzity. Na tomto pracovišti se v plné šíři rozvinula jeho odborná, vědecká a pe­dagogická činnost. Dokladem toho bylo i postupné získávání dalších vědeckých a pedagogických hodností — kandidáta geografických věd (1957), docenta meteorologie a klimatologie (1959), zástupce profesora všeobecné a regionální klimatologie (1965), doktora přírodních věd (DrSc.) (1965), mimořádné profesury (1966) a řádné profesury (1973).
Do r. 1970 vedl na katedře geografie oddělení meteorologie a klimatologie a v témže roce byl jmenován vedoucím této katedry a rozhodující měrou se podílel na její konsolidaci v pokrizovém období.

Dalším oceněním jeho odborné úrovně bylo jmenování předsedou komisí pro obhajoby rigorózních a kandidátských disertačních prací a členem celostátní komise pro udělování vědeckých hodností DrSc. Dále byl členem International Society of Biometeorology, Čs. národního komitétu geogra­fického při ČSAV, členem Čs. meteorologické společnosti (předseda brněnské pobočky v letech 1969 až 1973) a Čs. bioklimatologické společnosti. Jako zkušenému pedagogovi mu bylo svěřeno vedení komise expertů MŠ ČSR v souvislosti se zaváděním nové výchovně vzdělávací soustavy pro obor geografie.

Mimořádně aktivní byl prof. Nosek v čs. geografické spo­lečnosti (dříve Československé společnosti zeměpisné). Od ukončení vysokoškolského studia vykonával řadu funkcí v brněnské pobočce, v letech 1972 až 1975 byl předsedou ústředního výboru a po r. 1975 předsedou ústřední revizní komise. Za zásluhy o rozvoj této společnosti byl jmenován jejím čestným členem a byl mu udělen zlatý odznak.

Během svého pedagogického působení vychoval prof. Nosek řadu žáků, především z oboru meteorologie a klimatologie, a to nejen na přírodovědecké fakultě UJEP, ale též na peda­gogické fakultě téže univerzity a na Vojenské akademii A. Zápotockého v Brně, kde prováděl externí výuku klimatolo­gických disciplín. Jeho pedagogická činnost byla oceněna jmenováním vzorným pedagogem UJEP a udělením stříbrné medaile UJEP.

Prof. Nosek po dlouhá léta udržoval dobré kontakty s různými meteorologickými pracovišti v ČSSR (zejména s HMÚ v Bratislavě a přírodovědeckou fakultou Univerzity Komen­ského, HMÚ v Praze a ÚFA ČSAV v Praze) i v zahraničí (Polsko, SSSR, Bulharsko a NDR).

Přes mimořádné zaneprázdnění odbornou, vědeckou a pe­dagogickou prací vykonával prof. Nosek řadu stranických a veřejných funkcí, členem KSČ byl od r. 1948.

Od začátku své vědecké činnosti věnoval zvláštní pozornost meteorologii a klimatologii. Již ve svých prvních pracích se orientoval na problematiku kolísání podnebí, aplikaci stati­stických metod v klimatologii a na klimatografii ČSSR, přede­vším Moravy a města Brna. Tyto otázky rozvíjel po celý svůj život. Má zásluhu na tom, že se v naší klimatologii začalo ve větší míře používat matematických metod, k čemuž výrazně přispělo vydání jeho knih Praktická klimatologie (1954) a Metody v klimatologii (1972). Velkou pozornost věnoval analýze říjnového zvýšení srážek ve střední Evropě a srážko­vým poměrům města Brna. Svými pracemi úspěšně navázal na předválečné tradice brněnské klimatologie rozvíjením pro­blematiky dynamického posuzování klimatu. V několika pracích se pokusil detailně profilovat i dílčí klimatologické disciplíny. Byl přesvědčeným propagátorem meteorologie a klimatologie, o čemž svědčí řada jeho populárně vědeckých publikací. Usiloval též o zvýšení odborné úrovně těchto disci­plín na středních školách. Na pomoc učitelům geografie při­pravil řadu metodických materiálů, zejména Vybrané kapitoly z meteorologie a klimatologie (1972). Jak v meteorologii, tak v geografii byl průkopníkem nových směrů ve vědecké a peda­gogické práci. V posledních letech převažovala v publikační činnosti prof. Noska geografická problematika, v níž se za­měřil na otázky teorie a metodologie a světonázorového půso­bení této vědní disciplíny. (zdroj životopisu: www.cmes.cz/cs/node/335)