Milton Friedman životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Milton Friedman (31. července 1912, Brooklyn, New York, stát New York – 16. listopadu 2006, San Francisco, Kalifornie) byl americký ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.
Jeho rodiče, Sára Ethel a Jenő Saul Friedman, byli přistěhovalci židovského vyznáni, kteří do USA emigrovali z města Berehovo, které se nachází v tehdejší Podkarpatské Rusi (nynější Ukrajina). Oba rodiče pracovali jako obchodnici se suchým zbožím (například textil). Krátce po narození Friedmana se jeho rodina přestěhovala do města Rahway ve státě New Jersey. Friedman byl talentovaný student a povedlo se mu vystudovat Rahway High School již před svými šestnáctými narozeninami. Díky své úspěšnosti ve studiu získal stipendium na Rutgers University.

V roce 1976 Nobelovu cenu za ekonomii za svůj výzkum analýzy spotřeby, měnové historie a teorie a složitosti stabilizační politiky. Friedman, spolu s George Stiglerem a dalšími, byl v období 40. let 20. století mezi intelektuálními vůdci druhé generace Chicagské ekonomické školy, což byla skupina přednášejících na Ekonomické katedře Chicagské univerzity. Několik studentů a mladých profesorů, kteří byli přijati nebo mentorováni Friedmanem v Chicagu, se stalo vedoucími světovými ekonomy. Jednalo se například o Garyho Beckera, Roberta Fogela, Thomase Sowella a Roberta Lucase Jr.
Friedmanovy výzvy k tomu, co později nazval „naivní keynesiánskou“ teorií, začaly jeho reinterpretací pojmu „konzumní funkce“ v 50. letech 20. století. V šedesátých letech se stal hlavním obhájcem oponujícím keynesiánské vládní politice a popsal svůj přístup (spolu s ekonomikou hlavního proudu) jako použití „keynesiánského jazyka a aparátu“, přičemž odmítl jeho „počáteční“ závěry. Tvrdil, že existuje „přirozená“ míra nezaměstnanosti, a argumentoval tím, že nezaměstnanost pod touto mírou by způsobila zrychlení inflace. Domníval se, že Phillipsova křivka byla v přirozeném stavu vertikální a předpověděl jev, který vešel ve známost jako stagflace. Friedman prosazoval alternativní makroekonomický pohled známý jako „monetarismus“ a tvrdil, že by se měla upřednostňovat politika stabilního a malého rozšiřování peněžních zásob. Jeho představy o měnové politice, zdanění, privatizaci a deregulaci ovlivnily vládní politiku, zejména v 80. letech. Jeho měnová teorie ovlivnila reakci Federálního rezervního systému na globální finanční krizi v letech 2007–2008.
Friedman byl poradcem republikánského prezidenta Ronalda Reagana a konzervativní britské premiérky Margaret Thatcherové. Jeho politická filosofie vyzdvihovala výhody ekonomického systému volného trhu s minimálními zásahy. Friedman jednou prohlásil, že jeho účast v procesu odstraňování odvodů ve Spojených státech je úspěch, na který je nejvíce pyšný. Ve své knize „Kapitalismus a svoboda“ z roku 1962 obhajoval politiku dobrovolnické práce v armádě, volně se pohybujících směnných kurzů, zrušení lékařských licencí, negativní daně z příjmu a školních poukazů. Friedman se v této knize též postavil proti válce s drogami. Friedman také podporoval rozšíření možností při výběru škol, což ho vedlo k založení nadace „Friedman Foundation for Educational Choice“, která byla později přejmenována „EdChoice“.

Friedmanovy práce zahrnují monografie, knihy, vědecké články, televizní programy a přednášky, a pokrývají širokou škálu ekonomických témat a otázek veřejné politiky. Jeho knihy a eseje měly globální vliv, a to i v bývalých komunistických státech. V průzkumu ekonomů byl Milton Friedman hodnocen jako druhý nejvíce populární ekonom 20. století., v žebříčku ho předstihl pouze John Maynard Keynes. Britský týdeník The Economist Friedmana označil za nejvlivnějšího ekonoma druhé poloviny 20. století. (zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Milton_Friedman)