Miroslav Kačer životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Literární historik a teatrolog
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1946) vystudoval divadelní vědu a estetiku na FF UK (žák Jana Mukařovského). PhDr. 1950 prací Repertoár českého divadla předbřeznového 1824–1851. 1950–1951 byl pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV, 1951–1954 vědeckým aspirantem FF UK. Od 1954 opět působil v ÚČL, kde obhájil kandidátskou práci Cesta J. K. Tyla k revoluční tvorbě (1956). Po prověrkách 1971 nastoupil do Scénografického ústavu jako redaktor edice Prolegomena scénografické encyklopedie (red. spolu s Miroslavem Kouřilem). 1974 propuštěn a až do své smrti pracoval jako noční hlídač. Během svého působení v ÚČL byl Kačer tajemníkem redakce připravující kritická vydání děl Václava Klimenta Klicpery, Simeona Karla Macháčka, Aloise Jiráska a Josefa Kajetána Tyla.
Od 1950 přispíval do Lidových novin, Divadla, Literárních novin, České literatury, Divadelních novin, Hosta do domu, Interscaeny, Filozofického časopisu, Die Welt der Slaven (Wiesbaden) aj.
Hlavním předmětem Kačerova literárněvědného zájmu se stalo české obrozenecké divadlo, zejména dramatické dílo Josefa Kajetána Tyla, a to jak z hlediska literárněhistorického (rozbory textů her jako svébytných uměleckých tvarů, otázky jejich souvislosti s dobovým kontextem), tak kritického (recenze současných představení tylovského repertoáru, problematika místa obrozenecké divadelní hry na dnešním jevišti). Řada drobnějších prací o Tylovi-dramatikovi (dílčí časopisecké studie, doslovy, přednášky, expozice aj.) vyvrcholila ve spolupráci s Mojmírem Otrubou monografiemi Josef KajetánTyl, a především Tvůrčí cesta J. K. Tyla, v níž je na podkladě historického studia a kritické analýzy konkrétních děl zmapována veškerá Tylova žurnalistická, beletristická (Mojmír Otruba) a dramatická (Miroslav Kačer) tvorba. Obraz počátků českého divadelnictví období Boudy Kačer shrnul (v souvislosti s připravovanými Dějinami českého divadla) v monografii VáclavThám. Velkou pozornost věnoval také divadelní a literární teorii, otázkám výstavby dialogu (u Františka Hrubína), dramatické grotesky (Václav Havel), jazyku divadelní hry a divadelní promluvy; významné byly statě obecně uměnovědné a estetické (Mukařovského strukturalistická teatrologie). V rukopise zůstala Kačerova teoretická studie k problémům divadelní inscenace (Geneze smyslu jevištního díla).
BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Josef Kajetán Tyl (brožura, 1956); Josef Kajetán Tyl (monografie, 1959, s M. Otrubou); Tvůrčí cesta J. K. Tyla (monografie, 1961, s M. Otrubou); Václav Thám (monografie + ukázky z díla, 1965).
Účast v týmové práci: Dějiny českého divadla 2 (1969, kapitola Počátky českého měšťanského divadla 1785–1812); Prolegomena Scénografické encyklopedie 6–8 (1971, red. spolu s M. Kouřilem).
Příspěvky ve sbornících: Janu Mukařovskému k šedesátce (1952); Listy z dějin českého divadla 1 (1954); Struktura a smysl literárního díla (1966); Terror und Spiel. Probleme der My-thenreception (München 1971).
Uspořádal a vydal: Repertoir českého divadla předbřeznového (1950); J. K. Tyl: Paní Marjánka matka pluku (1953) + Tvrdohlavá žena (1954); F. Palacký – P. J. Šafařík: Počátkové českého básnictví obzvláště prozódie (Bratislava 1961).
LITERATURA

Recenze: Josef Kajetán Tyl: J. Opavský, RP 8. 4. 1959; K. Dobeš, SvSl 12. 4. 1959; J. Pober, Zpravodaj Orbis 1959, č. 3; M. Řepková, ČL 1959, s. 357 * Tvůrčí cesta J. K. Tyla: jš, SvSl 28. 1. 1962; jp, LD 8. 2. 1962; J. Kopecký, RP 23. 7. 1962; Z. Hořínek, Divadlo 1962, č. 3; E. J., LitN 1962, č. 27; C. Kraus, Slovenská literatúra (Bratislava) 1962, č. 4; K. Rosenbaum, ČL 1962, s. 243 * Václav Thám: J. Opavský, RP 28. 3. 1966; A. Závodský, SPFFBU (D), 1967, č. 14.