Životopis
Mirza Ibrahimov, ázerbajdžánsky: Mirzə İbrahimov, rusky: Мирза Аждар оглы Ибрагимов (15.10.1911 Sarab – 17.12.1993, Baku) byl ázerbajdžánský spisovatel, dramatik a veřejný činitel.
Narodil se v chudé rolnické rodině ve vesnici Eyvaq v íránské provincii Východní Ázerbajdžán (dnes Sarab). V roce 1918 se rodina přestěhovala do Baku. Brzy přišel o rodiče a ještě jako chlapci mu začal tvrdý život - pracoval v bohatých rodinách - pásl ovce, nosil vodu atd. Ovšem sovětská vlast zbavila budoucího spisovatele tohoto těžkého a polobezprizorního živita. Za přispění pionýrské organizace vychodil základní školu a štřední průmyslovou školu naftového průmyslu se specializací jako vrtný mistr. Od roku 1930 byl členem Komunistické strany Sovětského svazu. Jeho první literární pokusy pocházejí z roku 1930, kdy pracoval v ropném průmyslu a byl činný v literárním kroužku pracujcích. Tehdy napsal řadu povídek. Silně jej to táhlo k literatuře, a tak nastoupil na ázerbajdžáský Humanitní národní vědecký institut, který ukončil v roce 1933. Po krátké přestávce ukončil aspiranturu na Ústavu orientalistiky Akademie věd v Leningradě (1937), kde v roce 1941 obhájil disertaci. V letech 1942-47 byl ministrem vzdělávání Ázerbajdžánské SSR.
Jakožto předseda Nejvyššího sovětu Ázerbajdžánu (1954-1958) velice tlačil, aby se ázerbajdžánština stala druhým oficiálním jazykem vedle ruštiny. Odjel do Moskvy promluvit s předsedou Nejvyššího sovětu SSSR a přesvědčil ho, že tato myšlenka dává smysl. V roce 1956 Ústřední výbor Komunistické strany Ázerbajdžánu doplnilo ústavu tak, že ázerbajdžánština je státní jazyk Ázerbajdžáské republiky a národnostním menšinám žijícím v Ázerbajdžánu musí být zaručeno úrávo se rozvíjet nezávisle a užívat svůj jazyk v jejich kulturních i státních organizacích.
V letech 1970 a 1986 byl předsedou Svazu spisovatelů Ázerbajdžánu. Zemřel v Baku v roce 1993.
(zdroj životopisu: https://bit.ly/2M1pgbo; https://bit.ly/2KSGd7h)
