Životopis
زكريا غنيم, anglickou transkripcí Muhammed Zakaria Goneim nebo Muhammad Zakarīya Ghunaim, byl egyptský archeolog. Proslavil se objevem Sechemchetovy stupňovité pyramidy.
Před druhou světovou válkou pracoval v Sakkáře ve Venisově chrámu. Válku strávil v Luxoru, a po ní se vrátil do Sakkáry, aby pracoval na stupňovité pyramidě faraóna Sechemcheta; úzce přitom spolupracoval s přítelem, francouzským egyptologem Jeanem-Philippem Lauerem (7. 5. 1902 - 15. 5. 2001), jenž pracoval u Džóserovy stupňovité pyramidy.
Domníval se, že našel neporušený pohřeb, protože pečetě na alabastrovém sarkofágu byly neporušeny a pohřební věnce stále ležely na svém místě na sarkofágu. Nález vzbudil obrovskou pozornost médií - Zakaria Goném pozval představitele státu, novináře, reportéry a filmové týmy na slavnostní otevření. Sarkofág byl před nimi otevřen. Byl prázdný.
"Tři roky kopají, a nic nenajdou", psaly jedny noviny. Rozčarování bylo stejně obrovské, ačkoliv objev byl pro egyptologii nesmírně významný i navzdory prázdnému sarkofágu. Egyptský prezident Násir navštívil místo objevu a osobně Gonéma za jeho práci pochválil.
Goném se poté vydal na přednáškové turné po USA a napsal knihu "Ztracená pyramida" (s pomocí Leonarda Cottrella, aby se tak dostalo práci větší pozornosti). Kniha byla úspěšná a byla přeložena do několika jazyků (mj. do češtiny).
Avšak v jeho domovině jej oficiální místa začala obtěžovat a pronásledovat. Nakonec byl obviněn z toho, že ze země propašoval vzácnou, velikou loď nalezenou Quibellem a Lauerem před dvěma roky u Džóserova komplexu. Důkazy neexistovaly, pouze obviňování a hanobení. Gonéma, Egypťana, tato situace zcela zdevastovala. Údajně jej vyslýchala policie.
Jeho přítel Lauer se mu pokoušel pomoci tím, že onen vzácný předmět najde. V roce 1959 loď vystopoval v koutě Egyptského muzea. Ale už bylo příliš pozdě. Neustálé pronásledování Gonéma zašlo příliš daleko a vědec byl buď zavražděn nebo spáchal sebevraždu utopením v Nilu 12. ledna 1959.
Zakaria Goném byl bratrancem egyptské následkyně trůnu Nofert Sourial Sa'id, jež sama byla v mateřské linii přímým potomkem princezny Istemkheb z 21. dynastie. Gonémova rodina, koptského původu, konvertovala k islámu ke konci 19. století.
(zdroj životopisu: HTO)
