Životopis
Byl ruský historik a literární kritik, který v roce 1919 emigroval s rodinou z Ruska. Absolvoval ruské gymnázium v estonském Tallinu, kde 1927 maturoval. 1927–31 studoval slovanskou filologii a historii na UK v Praze jako osobní stipendista T. G. Masaryka (PhDr. 1933). Nastoupil do Archeologického institutu N. P. Kondakova v Praze, kde se vypracoval z knihovníka a tajemníka na ředitele (1939 až 1945). Za protektorátu se mu podařilo uhájit samostatnou existenci institutu, který byl považován za nezávislý mezinárodní ústav při pražské německé univerzitě. V době pražského pobytu se A. aktivně zúčastnil činnosti Ruské svobodné univerzity a Ruské historické společnosti. Věnoval se hlavně dějinám ruského umění, sledoval sovětskou a emigrantskou literaturu a psal příspěvky a recenze pro ruská emigrantská periodika v ČSR a v zahraničí. Později rozšířil svůj vědecký zájem o dějiny předpetrovského Ruska a o vývoj veřejného mínění a literatury v Rusku 19. a 20. století. Praha a ČSR zaujímají významné místo v jeho posmrtně vydaných memoárech. Léta 1945–47 strávil v sovětských vojenských věznicích v ČSR a východním Německu. Poté odešel na univerzitu v Cambridgi, kam byl již dříve pozván a kde se 1973 stal mimořádným profesorem slavistiky. (zdroj životopisu: http://biography.hiu.cas.cz/Pe...)
