Životopis
se narodil v únoru 1957 v Brně, v současné době žije společně s manželkou ve Slatinkách u Olomouce.
Po ukončení studií na Elektrotechnické fakultě VUT Brno pracoval v ryze technických oborech a jeho velký zájem o literaturu, fotografii a umění vůbec, byl pouze „pasivním koníčkem“.
V běhu života však v sobě našel tu „odvahu i drzost“ vstoupit do těchto žánrů i aktivně. Jedním z velkých podnětů byl i jeho úděl – deset let života poznamenaných těžkou nemocí a jejími důsledky. Jak říká, přímo cítil „potřebu“ nějak jej vyjádřit a sdělit.
Ve své první próze Ohlédnutí vpřed (2002, 2012) s jemným humorem vzpomíná na profesní začátky v poněkud zvláštní a dnes už vzácné skupině lidí. (Nicméně, že je tento titul stále aktuální, dokazuje i jeho nové vydání, doplněné skvělými ilustracemi Viktora Beznoha.)
Následuje Přestupný rok (2003), který je zajímavým pohledem „zevnitř“ na pobyt v protialkoholní a toxikologické léčebně.
Třetí v řadě je kniha Trojitý nelson, který je silně poznamenán autobiografickými prvky.
Oldřich Prokop však říká, že próza je vlastně práce, a proto jako „emoční ventil“ píše i poezii. Světlo světa tak spatřily básnické sbírky „Podzimní nálady“ (2001), Zatmění slunce (2002), Láska na křídlech SMS (2004) a Tanec slov (2009).
Encausticou (malbou horkým voskem) se začal zabývat v minulých letech a brzy se dostavily úspěchy i v mezinárodním měřítku. Tato „hra s barvami“, jak říká, totiž nabízí obrovský prostor pro vyjádření vnitřních pocitů a nálad.
(zdroj životopisu: galerie tvorby/)
Oldřich Prokop knihy
2012 | Ažnavěky Kniha... aneb Ohlédnutí vpřed |
2010 | Trojitý nelson |
Prokop je 0x v oblíbených.