Olly Soentgerath životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Narodila se 23. října 1923 na pražském Žižkově jako v prvním roce dvacátého století náš Jaroslav Seifert, který právě poezii Olly Komenda-Soentgerathové, jak se málo ví, na sklonku života překládal a revanšoval se tak za její překlady vlastní poezie do němčiny. Už roku 1982, tedy dva roky předtím, než jejich autor získal Nobelovu cenu za literaturu, je vydala knižně pod titulem Im Spiegel hat er das Dunkel ve Waldbrunnu a v Praze na oplátku vyšly pak hned tři tituly Seifertových převodů veršů jejích: roku 1985 Netopýří mlčení, 1988 Co mi spí v noci pod víčky a 1989 pak Nedosažitelně blízko s názvem podle jednoho verše básně Kavárna Slávie. Roku 1995 vydala po své vlastní a Seifertově poezii do významné edice Das Neueste Gedicht v eisingenském nakladatelství Heiderhoff zařazené překlady poezie Ivana Diviše. Svazek nese název Sursum stejně jako slavná autorova "přelomová" sbírka, jíž dal kdysi v českobudějovickém nakladatelství vnější podobu Jiří Tichý v téže řadě jako předtím mé Hořké chuti ořechů. Byl to motiv srdce (Sursum corda!) z dřevěných "šumavských" letokruhů. Připomeňme, že Olly Komenda-Soentgerathová studovala na pražské Karlově univerzitě germanistiku a historii a své první básně a povídky publikovala ještě za války v listě Prager Tagblatt. Má to prvé z obou svých příjmení české, to dívčí či rodné, a pokud žila v Kolíně nad Rýnem (zemřela tam na Svatodušní neděli 8. června roku 2003), je to opravdu asi jen následkem toho, co se snažila popsat roku 1990 v prózách své knihy Im Schatten Prags (vydalo ji roku 1998 česky pod názvem Ve stínu Prahy ostravské nakladatelství Montanex), jimiž se vypořádala s hrůzami let 1945-1946, jak je zažila na vlastní kůži ve svých dvaadvaceti letech. Její životní osud se tu dotkl Šumavy i v kapitole nazvané Furth im Walde, kde překročila jako po ní i mnoho Čechů v uprchlickém táboře pomyslný brod, z domova do svobody. "Nehlasná síla citu", kterou označila vedle melodické příznačnosti pražské německé autorky kritika za hlavní rys jejího pozdního talentu, oceněného roku 1992 Sudetoněmeckou kulturní cenou, nás dokáže přesvědčit. (zdroj životopisu: http://www.kohoutikriz.org/data/w_komen.php)