Óndra Łysohorsky životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Óndra Łysohorsky, jehož vlastní jméno bylo Ervín Goj, se narodil 6. června 1905. Bohužel se mu nevěnuje taková pozornost, jaká by se mu věnovat mohla. Proto si mnoho lidí myslí, že Łysohorský je pouze regionálním básníkem Moravskoslezského kraje. Opak je pravdou. Tento muž dosáhl významu přímo evropského.

Jak již bylo řečeno, jméno Óndra Łysohorsky bylo pouze pseudonymem, který vznikl podle slezského zbojníka Ondráše a také podle názvu Lysé hory. Ta je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, v jejíž přítomnosti Łysohorsky žil. Svůj pseudonym zdůvodňuje také ve své prvotině Spjewajuco piaść. Co se o tomto básníkovi také na školách neučí je, že během svého života získal dva tituly. V roce 1928 získal doktorát a v roce 1960 se stal docentem. Dokonce vyučoval na vysokých školách, ať už v Rusku nebo na Slovensku.

Ač se narodil území tehdejší Československé republiky, jeho tvorba získala větší ohlas v zahraničí. Od roku 1939 žil v Sovětském svazu. Podle úředního příkazu se musel připojit k československé vojenské jednotce, která byla vedena generálem Ludvíkem Svobodou. V té době se stal jeho osobním učitelem francouzštiny, ale jak se Łysohorský zmínil, Svoboda nebyl talentovaným žákem.

Mimo jiné je tento muž tvůrcem laštiny. Toto nářečí pozdvihl na básnický jazyk. Vytvořil ho na základě hornoostravského nářečí. Do syntaxe laštiny ovšem zasadil také češtinu, polštinu i slovenštinu.

„Toto nářečí má pro region svou nezastupitelnou hodnotu, plní funkci jakéhosi interdialektu mezi místními Čechy a Poláky, byť v současné době poněkud ustupuje, zánik mu v nejbližší době jistě nehrozí. Přestože se těšínské nářečí mírně liší oblast od oblasti (například u hranice se Slovenskem má vliv i slovenština), „ponašemu“ se naprosto běžně používá napříč všemi věkovými kategoriemi, i když u mladší generace je jako médium málo prestižní.“

(Britské listy, Martinek Libor, 16. 11. 2007)

Óndra Łysohorsky zemřel 19. prosince 1989 v Bratislavě. Jeho ostatky jsou uloženy v rodinné hrobce na frýdeckém hřbitově.

V roce 2005 uplynulo sto let od narození tohoto velikána. K tomuto výročí byla vydána Sbírka Poručénstvo Óndra Łysohorsky. V češtině Odkaz Óndra Łysohorsky. Sbírka byla vydána Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Na frýdeckém zámku je dodnes k jeho památce umístěna stálá expozice s názvem Památník Óndry Łysohorského. (zdroj životopisu: studentpoint.cz)