Životopis
Oskar Kokoschka [kokoška] (1. března 1886 Pöchlarn, Dolní Rakousy — 22. února 1980 Montreux, Švýcarsko) byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho ale i spisovatel a autor divadelních her. Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur.
Jeho předkové z otcovy strany pocházeli z pražských zlatníků. Oskar se narodil v Pöchlarnu, avšak hned následujícího roku se rodina přestěhovala do Vídně. V letech 1905—1909 studoval na Universitě užitých umění ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především porterétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí.
Měl vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a jejím poměrem s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka nakonec nastoupil do rakouské armády a coby dobrovolník bojoval v první světové válce; v Haliči byl těžce zraněn. Přesto miloval Almu po celý život a jedna z jeho nejlepších prací, Bouře („Nevěsta větru“), je k její poctě. Vztahem s Almou byla inspirována také jeho báseň Allos Markar.
Po válce působil několik let v Drážďanech a následně cestoval po Evropě. Roku 1931 se vrátil do Vídně, avšak před sílícím nacismem prchá roku 1934 prchá do Prahy. Zde poznal svou budoucí ženu, Češku Oldu Palkovskou. Zároveň inspiroval vznik spolku Oskar Kokoschka Bund, jemuž předsedal Theo Balden a jenž usiloval o umění nezávislé na nacistické estetice, která Kokoschkovy obrazy označovala za zvrhlé umění. V době mobilizace 1938 Kokoschka opět prchá před nacismem, tentokrát do Anglie. Během války zde zůstal, oženil se a účastnil se emigrantského kulturního života.
V roce 1946 se stal britským občanem. Po krátkém pobytu v USA se usadil ve Švýcarsku, kde proběhly první jeho velké poválečné výstavy a kde žil až do konce života. Teprve roku 1975 přijal zpět rakouské občanství.
(zdroj životopisu: cs.wikipedia.org)
