Otakar Poupa životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Prof. MUDr. Otakar Poupa, DrSc. - se narodil 17. října 1916 ve Vysokém Mýtě. Již jako gymnaziální student osciloval mezi láskou k biologii a výtvarnému umění. Věren rodinné tradici začal v roce 1935 studovat medicínu na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po zavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 odešel pracovat do endokrinologické laboratoře jedné z pražských farmaceutických firem. Když skončila 2. světová válka, okamžitě se vrátil do Fyziologického ústavu a začal s experimentálním výzkumem interakce antithyreoidálních látek a histaminu s nukleovými kyselinami. Výsledky, které publikoval ve dvou monografiích, byly základem jeho habilitační práce. Docentem se stal v roce 1947, tedy ve svých 31 letech.
Po únorových událostech v roce 1948 musel, bohužel, opustit slibně zahájenou univerzitní kariéru; významně byly omezeny i jeho aktivity vědecké. Tento stav trval až do r. 1959, kdy začal vyučovat patologickou fyziologii na tehdejší Fakultě dětského lékařství, kde byl také v roce 1961 jmenován profesorem. Plodná léta kulminovala v době "Pražského jara" v r. 1968, kdy byly zásluhy prof. Poupy oceněny státní cenou a byl jmenován korespondujícím členem Akademie věd. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 jako jeden z autorů památného provolání "2000 slov" emigroval do Skandinávie a stal se vědeckým pracovníkem nejdříve na univerzitě ve švédském Göteborgu a později i v dánském Aarhusu a norském Bergenu. V r. 1976, u příležitosti svých šedesátin, dostal čestný doktorát Univerzity v Göteborgu. Prof. Poupa stál rovněž u zrodu International Study Group for Research in Cardiac Metabolism, která se později jako International Society for Heart Research stala nejvýznamnější světovou odbornou společností, sdružující experimentální kardiology; v roce 1976 se stal jejím čestným členem.

Po listopadu 1989 navštívil Prahu a pln elánu radil a navrhoval, jak nejlépe naskočit do rozjetého rychlíku světové vědy. V r. 1991 byl u příležitosti svých 75. narozenin vyznamenán medailí J. E. Purkyně, udělovanou Akademií věd ČR, a zlatou medailí Masarykovy Univerzity v Brně; v roce 650. výročí Univerzity Karlovy byl vyznamenán čestnou pamětní medailí. Navzdory složitým životním osudům publikoval prof. Poupa nejen více jak 260 vědeckých prací a šest monografií, ale i řadu studií zabývajících se aktuálními problémy kulturního života. Jeho stěžejní práce se stále citují a patří ke zlatému fondu světové experimentálně-kardiologické literatury. Své životní peripetie shrnul do knihy vzpomínek "Neveselé kapitoly o vědě a moci"; vybrané ukázky vyšly v časopise Vesmír. Doufejme, že v blízké době spatří světlo světa celá monografie. Jejího vydání, na které se tolik těšil, se však už nedočkal. Nelze zapomenout ani na jeho dílo výtvarné, kterému se zvláště v posledních letech života intenzivně věnoval a jež si našlo četné obdivovatele.
Dne 28. 6. 1999 zemřel ve švédském Göteborgu po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 83 let. (zdroj životopisu: http://abicko.avcr.cz/archiv/1999/12/obsah/zemrel-prof.-mudr)