Životopis
Patricie Lee Smith se narodila 30. prosince 1946 v Chicagu. Jako dítě byla silně ovlivněna svým sečtělým otcem a matkou, která jí zpívala a pouštěla hudbu z gramofónu. Otec byl věčně ponořen do svých knih či do práce, trávila svá dětská léta v přítomnosti matky, která jí seznámila s mnohými jedinečnostmi hudebního světa. Měla několik sourozenců.
Asi v šesti letech se přestěhovali do Philadelfie, kde se začala kamarádit s kluky, vedla dokonce jeden takový „klučičí gang“, co se míchal do kdejaké pouliční rvačky. „Trpěla“ silnými halucinacemi, které doprovázely její onemocnění a také představivostí. Její úzký, avšak „rovnoprávný“ vztah k mužskému pohlaví, způsobil, že si často neuvědomovala, že je od kluků až tolik odlišná. Byla jejich důvěrnicí, ne objektem lásky.
Objevila Boba Dylana, později Rolling Stones, do kterých se zamilovala. Začala se zajímat o umění jako takové, a rozhodla se, že se stane umělkyní. Že se stane vidoucí. – Silně ji ovlivnila poezie Arthura Rimbauda. Velice milovala životy „slavných“.
Na sklonku šedesátých let si usmyslila, že nejlepší cesta, jak se stát umělkyní, je stát se milenkou umělce. A tak se vydala do New Yorku, povzbuzena výstavou, na které poprvé viděla Andyho Warhola. Když hledala svého kamaráda, omylem zaklepala na „nesprávné“ dveře. Otevřel jí Robert Mapplethorpe, student umění a fotograf. Pocítili oboustrannou náklonnost, energii přelévající se z „těla do těla“. Duši komunikující s duší...
Pattiina první básnická sbírka Seventh Heaven je považována vůbec za její nejpůsobivější a nejemotivnější.... Ohlížela se však po něčem jiném. Věděla, že kdyby žil Arthur Rimbaud, vrhl by se na muziku. A tak začala spolu s Lennym Kayem, Richardem Sohlem (na varhany) a Ivanem Králem (na basovou kytaru) komponovat písně....
První album Horses, pocházející z poloviny sedmdesátých let, zaznamenalo nebývalý úspěch. Všichni byli zaskočeni. Z obalu desky vás doslova zasáhne Pattiina image havranního floutka v bílé košili, s černou kravatou, s kalhotami a sakem přehozeným přes rameno. Písně jsou vlastně Pattiinou počáteční poesií. Nekonečné desetiminutové skladby střídají rytmy reggae, dojemná piána, rockandrollové smrště, ale hlavně Pattiin zpěv, hlas mířící až k srdci, k duši člověka, co cítí. Následovali desky Radio Ethiopia (věnováno Etiopii), Easter, Wave. Wave uzavírá sedmdesátá léta tvorby Patti Smith, kdy se rozhodla vzít si za manžela hudebníka MC5 Fredericka Smitha. Nastal pro ni život matky. Narodil se jí syn. Znovu hrát a komponovat začala až koncem osmdesátých let.
(zdroj životopisu: http://beatnici.mysteria.cz/pa...)
Ocenění (2)
2011 -
Stonewall Book Award
(Non-fiction (honor))
- kniha Just Kids – Jsou to jen děti
2010 -
National Book Award
(Non-Fiction)
- kniha Just Kids – Jsou to jen děti
Patti Smith knihy
2022 | Kniha dní |
2013 | Just Kids – Jsou to jen děti |
1998 | Korálové moře |
2016 | M Train: Vzpomínky |
1996 | Básně a deníky 1970–1979 |
2012 | Sbírání vlny |
2020 | Rok Opice |
2018 | Oddanost |
Žánry autora
Literatura světová Fejetony, eseje Povídky Poezie Biografie a memoáry Obrazové publikace
Štítky z knih
eseje deníky homosexualita New York fotografování povídky smrt umělci americká literatura cestování
Smith je 46x v oblíbených.
Osobní web autora