Životopis
* 1. června 1891 v Zaječově u Rokycan
+17. dubna 1965 v nymburské nemocnici, kde podlehl infarktu
Narodil se v rodině venkovského učitele a lidového podbrdského spisovatele Petra Finka. V roce 1903 nastoupil na gymnázium v Příbrami. Po roce přešel na reálné gymnázium v Rokycanech. Zde v roce 1912 maturoval. Po maturitě pobýval až do jara 1913 u rodičů v Hůrkách u Rokycan nebo u strýce faráře ve Vraném nad Vltavou. Redigoval Stráž Podbrdska. Následujícího roku nastoupil jako redaktor do olomouckých Selských listů.
V létě 1914 narukoval a krátce po příchodu na haličskou frontu přeběhl k Rusům. Na Sibiři a na Urale, kde trávil zajetí, vydával v roce 1917 satirický časopis Šlehy. Do československých legií se přihlásil až roku 1918. Po roce se stal válečným zpravodajem v sídle generála Kolčaka Omsku a později v Čitě – sídle atamana Semjonova. Domů se vrátil americkou lodí roku 1920 a přivezl si s sebou manželku, původem Lotyšku, a dvouletého syna.
V letech 1921 – 1922 byl redaktorem Času. V letech 1922 – 1925 pracoval v pražském Památníku národního odboje a vykonal řadu přednáškových cest. V letech 1925 – 1932 byl vedoucím filiální brněnské redakce Národního osvobození. V roce 1933 se stal odpovědným redaktorem Moravské orlice.
V polovině roku 1939 byl nucen odejít do invalidního důchodu a odstěhoval se do Jaroměřic nad Rokytnou. Zde zůstal až do roku 1962, kdy se přestěhoval do Sadské.
Pavel Fink knihy
1925 | Za severním sluncem |
1945 | Hnědá bestie |
1945 | Voják sedmé velmoci |
1921 | Bílý admirál. Profil kolčakovštiny. |
1931 | Obrněnec Hubitel |
1924 | Zajetí babylonské |
1925 | Válčící národ |
1946 | Mlhy na pobřeží |
1921 | Umírající království |
1929 | Návrat vítězů |
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) paměti, memoáry fašismus vzpomínky novináři první republika, 1918-1938 sudetští Němci Sudety admirálové Protektorát Čechy a Morava
Fink je 0x v oblíbených.