Životopis
Pavel Javornický je původní profesí hydrobiolog. Později působil jako kazatel na sborech Církve Bratrské a také jako redaktor časopisu Bratrská rodina. Inspiraci ke svému psaní čerpal z celoživotního rozjímání nad Knihou knih.
RNDr. Pavel Javornický, CSc. (* 3. 7. 1932 v Praze). Po maturitě v roce 1952 se hlásil ke studiu na teologické fakultě, ale tehdejší státní dozor nad církvemi k tomu nedal souhlas. Vystudoval biologickou fakultu Karlovy univerzity (1952-1957). Zaměřil se na obor hydrobiologie se specializací na řasy (algologie). Obhájil kandidátskou práci o fotosyntéze řas. V hydrobiologické laboratoři Československé akademie věd v Praze pracoval do roku 1976. Politické uvolnění po roce 1968 mu umožnilo pracovat 1 rok ve stejném oboru v laboratoři Kalifornské státní univerzity v USA. Byl vychován rodiči, kteří byli aktivními členy Církve bratrské. Zůstal v této evangelikální denominaci po celý život. Zde se také seznámil se svou pozdější manželkou Věrou. Pracovali jako dobrovolníci s církevními dětmi a mládeží. V roce 1976 byl Pavel Javornický požádán o službu kazatele Církve bratrské na plný úvazek. Manželka Věra byla ředitelkou Diakonie CB. Pavel Javornický publikoval řadu vědeckých článků, později knížku povídek na náměty z Nového zákona („Psáno do prachu“ – Návrat domů, Praha) a naposledy knihu „Když se víra s vědou nehádá“ (2008). Vztahem víry (resp. teologie) a přírodních věd se zabývá již od dob svých studií.
(zdroj životopisu: vira.cz, http://cb.cz)
Pavel Javornický knihy
2016 | Rezonanční příběhy 2 |
2000 | Psáno do prachu |
2015 | Rezonanční příběhy |
2008 | Když se víra s vědou nehádá |
Javornický je 0x v oblíbených.