Peter Scherhaufer životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Režisér Peter Scherhaufer se narodil 31. července roku 1942 v Bratislavě v době trvání Slovenského štátu. Dětství prožil a vyrůstal v bratislavské dělnické čtvrti a byl nejstarším z pěti dětí. Po základní škole se dostal na gymnázium, kde se věnoval basketbalu i jiným sportům a basketbal hrál za sportovní oddíl Slovan Bratislava.

V posledním ročníku gymnázia si podal přihlášku ke studiu dramaturgie a režie na bratislavskou Vysokou školu múzických umění. Pak se nechal přemluvit a místo studia divadelních umění se objevil na brněnské Vojenské akademii-katedra leteckých konstrukcí. Po dvou letech si ujasnil, že nezvolil správně a definitivně z vojenské školy odešel s tím, že náklady studia podle smlouvy musel splácet armádě. K splnění jednotlivých splátek si vybral práci v uranových dolech a po nějakém čase nastoupil jako konstruktér v ve Zbrojovce Brno.

Zcela náhodně si přečetl v místní knihovně, že na Janáčkově akademii múzických umění v Brně bude otevřeno studium činoherní režie pod vedením Evžena Sokolovského. Nebylo to sice bez překážek, ale na jejich překonávání byl Peter zvyklý a JAMU v roce 1968 ukončil s červeným diplomem. Sám prohlašoval, že měl vynikající profesory, osobnosti ve svém oboru, např. Bořivoje Srbu, Ludvíka Kunderu, Evžena Sokolovského a další. Krátce po absolutoriu nastoupil k prvnímu angažmá v brněnském Satirickém divadle Večerní Brno. Zde pod jeho režijním vedením soubor nastudoval Kata a blázna od autorů Voskovce a Wericha. Pro své politické postoje byl nucen v době normalizace opustit Večerní Brno a prošel řadou nejrůznějších zaměstnání. V roce 1972 s přáteli Bořivojem Srbou, Zdeňkem Pospíšilem, Evou Tálskou, založil Divadlo Husa na provázku.

Této brněnské alternativní scéně zasvětil čtvrt století ze svého života. Po vypuštění slova „husa“ z názvu divadla, ke kterému došlo pod jistým tlakem,byl název upraven na Divadlo na provázku, přičemž zpočátku byl používán název souboru „Provázci“. Pod autorským a režijním vedením Petera Scherhaufera bylo nastudováno v Divadle na provázku více jak sedmdesát inscenací . Mnohé se doslova staly brněnskými divadelními legendami, např. : Jedenáct dnů na křižníku Potěmkin Tauričevský /1972/, Velký vandr; Prodaný a prodaná; Karamazovci , třídílná Shakespearománie.

Mimořádným počinem byla československá premiéra Brechtovské inscenace Svatba.Peter Scherhaufer usilovně pracoval také na mezinárodních projektech- Labyrint světa o Komenském; Karavana míru; Cesta do Delf. Je také autorem české operu Chameleon. Řadu let působil v Mahenově činohře a na jiných domácích a slovenských scénách. Jeho tvůrčí vůle a energie, kterou vydal, představuje mimořádné úsilí, když jako autor a režisér se zasloužil o nastudování více jak 250 inscenací.

Peter Scherhaufer byl také pedagogem, když vedl po dvanáct let kurzy pro režiséry v Osvětovém ústavu v Bratislavě. Bez povýšenosti a s přirozenou samozřejmostí spolupracoval s divadelními ochotníky, když v roce 1985 předvedl provázkovskou inscenaci Labyrint na Národní divadelní dílně v Šumperku a v roce 1987 se zase v roli lektora podílel významně na aktivitách přehlídky a uvedl zde inscenaci Prodaný a prodaná. Dlouhodobě spolupracoval jako režisér s malostranským divadlem Lucerna v Praze. Jeho osm režií, které zde realizoval: Z. Petrželka: Byl A. J. /1980/; A. Mitta: Sviť, sviť, má hvězdo /1981/; V. Katajev: Kvadratura kruhu /1983/; A. Schnitzler: Hostinec U Zeleného papouška /1984/; W. Allen: Zahraj to znovu, Same /1986/; J. Švarc: Drak /1988/; K. Steigerwald: Neapolská choroba /1988/ a J. Genet: Služky /1989/, byly přínosem nejen pro diváky, ale i samotný divadelní soubor.

Významná byla i jeho pedagogická činnost na brněnské Konzervatoři, když jej po roce 1989 Josef Kovalčuk přivedl na JAMU, kde se postupně stal docentem, profesorem a prorektorem. Byl autorem dějin světové divadelní režie, organizace divadelního dění. Pracovní úsilí a neustále hledání nových impulsů a realizace režijních záměrů jej stala mnoho životních sil, a to doslova do posledních chvil jeho života.

Poslední režijní prácí Petra Scherhaufera v Divadle Husa na provázku byla v květnu 1999 realizovaná inscenace Ghelderodova Škola šašků. V brněnských ulic proudily v červnu toho roku skupiny studentů i jejich učitel Petr Scherhauver, pouliční divadlo v provedení commedie dell´arte. Po obnovené premiéře Brechtovy Svatby, odjíždělo v červenci 1999 Divadlo Husa na provázku na divadelní festival do jihoafrického Grahamstownu a Kapského města. Peter Scherhaufer zemřel den před odletem, 26. června roku 1999, ve věku nedožitých 57 let.

Převzato: Erkul, http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/97451-peter-scherhaufer.html (zdroj životopisu: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/97451-peter-scher)