Životopis
Narozen 1955 v Praze. Je ve skladbě soukromým žákem Marka Kopelenta. Oficiálně studoval v letech 1974–1979 na brněnské JAMU v kompoziční třídě Aloise Piňose. 1980–1989 asistent na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Praze. Po roce 1989 na volné noze, 1996–2004 šéf plzeňské opery. V roce 1983 spoluzaložil Agon ORCHESTRA, soubor věnující se výhradně současné vážné hudbě. Od začátku devadesátých let je jeho dirigentem a jedním z dramaturgů. V letech 1990–1997 byl koeditorem časopisu pro současné výtvarné umění a hudbu Konserva/Na hudbu (1990–1995 dvanáct samostatných čísel, v roce 1996 jako příloha Literárních novin). Je autorem mnoha scénických hudeb (Prvotřídní ženy, Cyrano z Bergeracu, Dobrý člověk ze Sečuanu, Fantom čili Krvavá opera a další). Petr Kofroň patří k našim předním hudebním a divadelním tvůrcům posledních let. Scénické provedení Glassovy opery Pád domu Usherů v rámci Pražského jara 1999 vyhlásila anketa Divadelních novin za nejlepší operní inscenaci roku. Vynikající ohlas mělo i Kofroňovo plzeňské zpracování Fibichovy Šárky (leden 2000). Kromě svých divadelních a hudebních aktivit si Petr Kofroň získal velké renomé rovněž jako erudovaný esejista a teoretik. (zdroj životopisu: www.petrkofron.com)
Ocenění (1)
2003 -
Cena Bohumila Polana
(čestné uznání)
- kniha V budoucnosti spadne nové operní umění s nebe z čista jasna
Petr Kofroň knihy
2018 | Signum |
1996 | Grafické partitury a koncepty. Graphic Scores and Concepts |
2006 | Věčný návrat |
2002 | V budoucnosti spadne nové operní umění s nebe z čista jasna |
Kofroň je 0x v oblíbených.
Osobní web autora