Životopis
Narodil se ve skotském Glasgowě, ale v dětském věku se přestěhoval s rodiči do Kanady, kde se stal po vystudování pedagogického institutu ředitelem školy (Windsor, Ontario) a pod pseudonymem Luke Sharp také redaktorem Detroit Free Press. V roce 1881 se pustil do vydávání Free Pressu v Londýně, kam byl vyslán jako dopisovatel.
Skoro všichni starší autoři detektivky pojímají své hrdiny naprosto vážně – tak typicky u Sherlocka Holmese zbývá jen velmi málo místa pro humor, byť i nejangličlější. Jednou z mála výjimek je Robert Barr (1850-1912). Jeho hrdina je komický, a patrně právě proto je to v Anglii Francouz; konfrontace živého intelektu a samolibosti galského kohouta se solidností a omezenou imaginací anglického buldoka vytváří zřejmě situaci, jejíž komičnost se v anglosaském světě oceňuje dodnes (vzpomeňme Hercula Poirota Agathy Christieové a nedejme se od ní přesvědčit, že Poirot je Belgičan a nikoli Francouz, ba přímo Francouz z anglického music-hallu!). Eugène Valmont přes svůj neanglický původ i své slabé stránky z něho nutně vyplývající je vynikající detektiv, a jeho zápletky jsou vždy složité a originální (srovnejme např. Sdružení roztržitých s Ligou zrzavých Conana Doyla, s níž má velmi podobný námět). Je-li méně znám, je to výlučně vinou autora, který mu věnoval jen jedinou sbírku povídek, vyšlou v r. 1906 pod názvem „Triumfy Eugina Valmonta". Literární rejstřík Roberta Barra se ovšem neomezoval jen na detektivní povídku, ačkoli povídka byla hlavním předmětem jeho zájmu. V devadesátých letech minulého století vydával spolu s Jeromem Klapkou Jeromem literární měsíčník „The Idler", z jehož pestrého obsahu mnohé neztratilo dosud zajímavost. Rozhodně však Robert Barr a jeho hrdina nesmí chybět v žádné vážné antologii detektivních povídek.