Životopis
Profesor Robert Flacelière přistupoval k vylíčení každodenního života v Řecku klasického období vyzbrojen důvěrnou znalostí jak prostředí, v němž Řekové žili, tak kultury, kterou nám zanechali v literárních i hmotných památkách. Po studiu na École normale supérieure v Paříži byl v leetech 1925 až 1930 členem francouzské archeologické mise v Řecku (École française d\'Athenes) a hrál v této době i později významnou úlohu při francouzských výkopech v jednom z nejvýznamnějších náboženských středisek antiky, v Delfách, Apollónově svatyni se světoznámou věštírnou. Věnoval se mimo jiné i zkoumání a vydávání nápisů, nalézaných v Delfách ve velkém množství a informujících o různých stránkách života svatyně. Kromě řady vědeckých článků vytěžil z této činnosti rozsáhlou monografii o dějinách Delf ve 3. stol. př. n. I. (Les Aitoliens à Delphes. Contributions à l\'histoire de la Grèce centrale au IIIe siècle av., Paříž 1937) a později, v populární francouzské edici \"Que sais-je?\", zajímavou knížku o řeckých věštcích a věštírnách (Devins et oracles grecs, Paříž 1965), v níž popisuje a vykládá nejen různé typy věštění a věštíren a jejich význam v politickém životě, ale i vztah řeckých filozofů k víře ve věštby.
Vědecká a spisovatelská činnost profesora Flacelièra - věnoval se mj. i vydávání a výkladu pozdního řeckého autora Plútarcha - se prolínala s jeho činnosti univerzitního učitele, v létech 1932-1948 v Lyonu, od r. 1948 na pařížské Sorbonně. Na počátku šedesátých let se stal ředitelem École normale supérieure, na níž kdysi svou činnost badatele o antice začínal.
(zdroj životopisu: Doslov knihy Život v době Periklově)
