Robert Konečný životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Básník, prozaik a esejista
Otec byl natěrač. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně (1925) studoval Konečný na FF v Brně filozofii, češtinu a němčinu (PhDr. 1930 prací Julius Zeyer. Psychologická analýza na základě snů v životě a díle). 1926–1931 pracoval v Psychologickém ústavu jako pomocná vědecká síla a knihovník a zároveň byl 1929–1931 suplentem na reálce v Brně, pak 1931–1934 profesorem na gymnáziu v Tišnově a znovu v Brně do 1939. Paralelně vedl psychologickou poradnu Babákovy Společnosti pro výzkum dítěte (1927–1932) a studentskou poradnu středoškolské sociální péče (1934–1939). 1939 byl zatčen pro odbojovou činnost ve skupině Obrana národa. Vězněn byl až do konce války v Brně a Vratislavi. Rok učil znovu na gymnáziu, ale současně již přednášel na brněnské FF, kde se 1946 habilitoval z filozofie prací Vladimír Hoppe. Od 1950 pracoval jako psycholog nejprve v psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích, 1958–1968 na psychiatrické klinice fakultní nemocnice (zároveň učil na střední zdravotnické škole). Souběžně od 1963 působil v ČSAV, a to postupně v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského, Psychologické laboratoři jako odborný a posléze jako vědecký pracovník (CSc. 1966 prací Vybrané studie z psychologie). Na FF UJEP v Brně se vrátil 1968 a v témže roce se stal univerzitním profesorem; penzionován byl 1971. V Psychologické laboratoři však pracoval nepřetržitě až do 1976.
Debutoval 1925 v Národních listech a Moravských novinách. Dále publikoval v periodikách: Lidové noviny, Našim dětem, Naše doba, Psychologie (1935 zde studie JuliusZeyer v zrcadle snů), Kritický měsíčník, Index, Čin (Brno, 1945 zde na pokračování vzpomínky na odbojářskou činnost a věznění Jeden z vás), List Sdružení moravských spisovatelů, Svobodné noviny aj. , též v řadě odborných časopisů. 1945–1948 vedl literární rubriku brněnského deníku Čin. Redigoval časopisy: Našim dětem (Tišnov, 1932–1933), List Sdružení moravských spisovatelů (1946), knižnice: Zář (1946–1948), Země (1947). Spoluredigoval časopis Psychologie (1945–1949). Užíval pseudonymů a šifer: Jan Radeš, Robert Šandr (podle matčina rodného jména), Scapino; R. K. , rtk.