Rudolf Jirkovský životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Český analytický a jaderný chemik (* 29. 3. 1902, Pavlíkov – † 10. 11. 1989, Ostrava). Profesor Vysoké školy báňské, autor řady vysokoškolských učebnic a odborných publikací, popularizátor chemie, spoluobjevitel minerálu Slavíkit.

Dne 29. března 1902 se v Pavlíkově narodil ve statku, jehož zbylá část stojí za Kampeličkou, manželům Jirkovským jako jejich druhé dítě, syn Rudolf. Po vychození obecné školy v Pavlíkově začal v roce 1915 navštěvovat státní reálku v Rakovníku, kterou v roce 1921 absolvoval s vyznamenáním. Od raného mládí projevoval živý zájem o přírodu, a tak mu rodiče umožnili po maturitě zahájit vysokoškolské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se zaměřil především na přednášky z chemie, mineralogie a geologie. Svá vysokoškolská studia uzavřel v roce 1927, kdy byl na Karlově univerzitě promován na doktora přírodních věd.

Na Přírodovědecké fakultě získal své první zaměstnání jako asistent na ústavu mineralogie vedeném zakladatelem české geochemie profesorem Slavíkem. V roce 1929 přijal nabídku Vysoké školy báňské v Příbrami a začal působit v jejím chemickém ústavu. Zde vypracoval svoji habilitační práci, kterou obhájil v roce 1931 a stal se tak na této škole docentem anorganické a analytické chemie a prubéřství. V roce 1935 byl ustanoven i docentem hornické chemie. Předmětem jeho vysokoškolských přednášek a hlavním vědeckým zájmem byla především chemická analýza v hornictví a hutnictví, zejména pak uplatnění radiochemických metod v této oblasti.

Po uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939 získal docent Jirkovský místo na příbramském gymnáziu, kde až do konce války vyučoval chemii a přírodopis. Když v roce 1945 zahájily české vysoké školy znovu svou činnost, byla Vysoká škola báňská rozhodnutím vlády přemístěna z Příbrami do Ostravy. Docent Jirkovský byl jmenován jejím mimořádným a brzy nato řádným profesorem. Byl ustanoven vedoucím ústavu analytické chemie, později zastával funkci proděkana a děkana hutnické fakulty a byl zvolen prorektorem celé vysoké školy. Když se stal důchodcem, s neztenčenou intenzitou pokračoval v práci v ústavu a neúnavně se věnoval expertní a literární činnosti, jakož i osvětové práci v ostravském kraji.

Za svého dlouholetého působení na Vysoké škole báňské vychoval Rudolf Jirkovský několik generací hutních a důlních inženýrů. Byl rovněž zakladatelem dálkového studia na této škole. Sepsal řadu výborných a široce používaných vysokoškolských učebnic a příruček. Byly to zejména Analytická chemie pro hutníky, horníky a geology (1960), Analýza provozních plynů a důlních větrů (1957), Využití radioizotopů v hutnictví a hornictví (1967) a několik dalších. V době ohrožení naší republiky nacistickým Německem napsal příručku Chemie v obraně státu.

Souběžně se svým pedagogickým působením se Rudolf Jirkovský s velkou energií věnoval vlastní vědecké a výzkumné práci. Své výsledky uveřejnil v téměř dvou stovkách článků v českých i mezinárodních odborných časopisech a sbornících, a stal se průkopníkem použití radiochemických metod v chemické analýze v hutnictví a hornictví. Byl v tomto oboru uznávanou autoritou doma i v zahraničí. Působil jako expert v československé komisi jaderné energie pro zahraničí a v komisi pro využití radioizotopů, byl zván k odborným přednáškám a na konference např. v Belgii, Německu, Maďarsku, Polsku a tehdejším Sovětském svazu.

Když byla v roce 1947 navázána spolupráce Vysoké školy báňské s Hornicko-hutnickou akademií v polském Krakově, byl profesor Jirkovský jednou z hlavních styčných osobností.V roce 1965 mu bylo uděleno státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Česká společnost chemická ho později poctila svým nejvyšším vyznamenáním – Hanušovou medailí. Velkou pozornost věnoval profesor Jirkovský popularizaci chemie a získávání zájmu mládeže o tento obor. Pro nejmladší čtenáře vydal v roce 1943 knížku Karneval plynů – chemická dobrodružství. Mládeži i dospělým byly určeny knihy Jak chemikové a fyzikové objevovali a křtili prvky (1986), Abeceda chemických prvků (vyšlo slovensky v r. 1980), svazek Chemie v encyklopedii Příroda velké divadlo (1949), a spis Kouzelná chemie staroslavných jarmarků a pionýrských táborů. Velmi poutavé a cenné jsou jeho obsáhlé vzpomínky na léta působení na Vysoké škole báňské v Příbrami (1971). Své pedagogické schopnosti osvědčil též sepsáním originální obrázkové učebnice němčiny.

Profesor Jirkovský měl vřelý vztah k rodnému Rakovnicku a jeho přírodě. Zejména ve 30. letech minulého století uveřejnil řadu odborných prací vztahujících se k tomuto kraji. Patří mezi ně např. publikace Ondatry na Všetatském potoce, Kyzovny na Rakovnicku a Křivoklátsku, Z mineralogie kyzových a kamenečných břidlic západočeského algonkia, Analýza dvou vodnatých síranů hlinitých z kyzových břidlic valachovských, a řada dalších.Zajímavými dokumenty jsou i jeho spisky Vandráci rakovnického kraje a Črty z jihozápadního cípu křivoklátských lesů.

Smrt zastihla profesora Jirkovského 10. listopadu 1989 při tragické dopravní nehodě.

Jeho syn Ing. Ivo Jirkovský, CSc. Ph.D. rovněž vystudoval chemii, v roce 1968 emigroval do Kanady a Spojených států, a dosáhl tam vedoucího postavení ve výzkumných laboratořích velkých farmaceutických společností. Pravidelně navštěvuje Českou republiku. (zdroj životopisu: pavlikov.cz)