Životopis
Rudolf Kubitschek, který se narodil 29. prosince 1895 v Českých Žlebech (Böhmisch-Röhren) a zemřel 29. května 1945 v Prachaticích, byl velkým národopisným, vlastivědným a jazykovým znalcem Šumavy. Působil jako gymnaziální profesor v Plané u Mariánských Lázní (Plan), Praze, Chebu (Eger) a v Plzni, než se stal vyučujícím na učitelském ústavu v Českých Budějovicích. Už od roku 1914 uveřejňoval v pražském listě Deutsche Zeitung Bohemia i pod pseudonymem Jakobus (=Kubitschek) příběhy ze Šumavy a nářeční básně. Jako mnohostranný badatel se zabýval především národopisem německy hovořící Šumavy a jazykovědnými zvláštnostmi regionu. Některé jeho práce jsou v tom směru příkladné. Tak jeho sběratelská činnost v oblasti lidového humoru našla výraz v knihách Böhmerwäldler Bauernschwänke (1920), Hirschauerstücklein (1919, 2. vydání 1927), Schnurren und Schwänke aus dem Böhmerwald (1939), Böhmerwäldler Spottbüchlein (1925) a Bauernrätsel (1922), které se staly vesměs lidovou četbou. Zvláště záslužná je Kubitschkova práce Die Mundarten des Böhmerwaldes (1927), která vzešla z autorovy disertace u prof.Dr. Primuse Lessiaka v Praze. Městu Volary věnoval publikaci Die Herkunft der Wallerer (1921) a s Valentinem Schmidtem pak i drobnou monografii Wallern und die Wallerer (1921). Její vydání bylo součástí významné lidové edice Böhmerwäldler Heimatbücher, kterou řídil v českobudějovické Moldavii spolu s Hansem Watzlikem a Josefem Blauem. Podobnou monografii zasvětil i dnes zaniklým Knížecím Pláním (Fürstenhut), vyšla hned ve trojím vydání a může být sotva překonána. Částečný přehled spisovatelské práce Rudolfa Kubitscheka podává Bibliographie der deutschen Volkskunde in Böhmen od Adolfa Hauffena, jak ji vydal prof.Dr. Gustav Jungbauer. Jan Mareš pořídil překlad jeho už zmíněné práce Fürstenhut, který nenašel želbohu dosud českého vydavatele a je nadmíru rozsáhlý. K autorovu jubileu roku 1995 pak J.Mareš přispěl medailonem do Jihočeského sborníku historického. (zdroj životopisu: http://staralenora.euweb.cz/kubitschek.htm)
