Samuel Phillips Huntington životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1927 - 2008

Životopis

Huntington studoval na univerzitě v Yale, promoval na Harvardově univerzitě, kde také od doktorátu v roce 1950 učil. Zabýval se poměrem mezi vojenskou a civilní vládou, státními převraty a vlivem imigrace. Upozornil na sebe knihou Politický řád v měnících se společnostech (1968), kde varoval, že společenská a hospodářská modernizace v post-koloniálních zemích nestačí k nastolení demokracie. Stabilní demokracie potřebuje silné instituce, zejména stabilní politické strany; pokud jim úroveň politické mobilizace „přeroste přes hlavu“, je politický řád přímo ohrožen.

Článek (1993) a kniha Střet civilizací (1996) vyvolal velkou polemiku, protože proti představě „konce dějin“ (např. Francis Fukuyama) a očekávání pokojného vítězství demokracie po pádu komunistických režimů postavil představu několika soupeřících civilizací, z nichž zejména indická, konfuciánská a islámská jsou podle Huntingtona na vzestupu. Obecně uvádí osm civilizací: západní, slovansko-pravoslavná, islámská, hinduistická, konfuciánská, japonská, latinskoamerická a africká. Budoucí konflikty nebudou konflikty mezi státy, ale mezi kulturami a civilizacemi, budou probíhat především podél tzv. zlomových hranic - linií, kde se civilizace střetávají. Západ se na ně musí připravit, případně zasahovat. Kritikové na to namítají, že klasifikace „civilizací“ je naivní, že Huntington přeceňuje význam kulturní rozdílnosti a nebere na vědomí různosti a rozpory uvnitř jednotlivých kulturních okruhů.

Kniha „Kdo jsme?“ (Who we are?, 2004) rozebírá americkou národní identitu a varuje před jejím ohrožením zejména imigrací z Latinské Ameriky. Ta by mohla USA rozdělit na „dvojí lid, dvojí kulturu, dvojí jazyk“. Přes ostrou kritiku tuto pozici rozvíjí i v článku „Hispánská výzva“ (The Hispanic Challenge, 2004) a chce zachránit hodnoty „bílých, britských a protestantských Američanů“. Kritikové ovšem namítají, že tyto domnělé hodnoty nedokáže přesvědčivě popsat a tedy spíš jen vyvolává nacionální, náboženské a rasové napětí.

Americká National Academy of Sciences odmítla roku 1986 Huntingtonovu kandidaturu, protože dva profesoři matematiky napadli způsob, jímž Huntington při popisu politické situace v Brazílii matematicky údajně chybně argumentuje a „vyvolává dojem vědeckosti, jež v textu ve skutečnosti chybí.“

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.