Životopis
V jeho rodičích se spojil starý jižanský rod s významnou filadelfskou kvakerskou rodinou. Cannellovi se dostalo dobrých příležitostí ke studiu, ale když se rozhodl pro dráhu básníka, měl rodině nejdříve dokázat, že umělecky i existenčně uspěje, aby mu poskytli ekonomické zajištění. Příslib jeho nesporného básnického talentu však zůstal naplněn jen zcela dílčím způsobem. Za pobytu ve Francii po roce 1911 se setkal s Poundem, Fordem, Flintem, Fletcherem a dalšími členy tvořící se transatlantské literární moderny. Díky Poundově podpoře začal publikovat v časopisech Poetry, Smart Set, Little Review, Others i jinde. Dvě jeho básně přeložil Guillaume Apollinaire do francouzštiny. Po problémech v osobním životě však začaly jeho kontakty s literárním světem slábnout a málo praktický Cannell nakonec zakotvil jako statistik ve státních službách. I když připravil k vydání několik rukopisů, byl pronásledován smůlou a žádná sbírka jeho veršů nakonec nevyšla. Stejný osud stihl dlouhou báseň U babylonských řek (By the Rivers of Babylon), která vznikla jako vizionářská reakce na sociální situaci v krizových třicátých letech a k níž dokonce existuje úvodní esej autorova celoživotního přítele Williama Carlose Williamse. Báseň měla vyjít pod pseudonymem David Ruth. (zdroj životopisu: Imagisté)
