Stanislava Zvěřinová životopis

česká, 1924 - 2017

Životopis

Stanislava Zvěřinová, rozená Sládková, se narodila 2. listopadu 1924 v Českých Budějovicích. Otec František Sládek bojoval za první světové války v československých legiích v Rusku, po válce pracoval na železnici a vychovával své dvě dcery k lásce k vlasti. Stanislava vystudovala klášterní školu a Gymnázium J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích. Od dětství se aktivně zapojovala do činnosti Sokola a Klubu českých turistů. Po maturitě roku 1943 pracovala na nádraží. Dne 17. února 1944 byla i se svými spolužačkami poslána na nucené práce do Rakouska, nejprve do zbrojovky Steyr-Daimler-Puch ve městě Steyr. Poté, co byla továrna rozbombardována, následoval přesun nuceně nasazených dělnic do Vídně-Mödlingu a Neudorfu, kde byly zaměstnány v továrně na výrobu leteckých motorů (Flugmotorenwerke Ostmark). Po zničení fabriky se výroba před dalšími nálety ukryla do pivních sklepů ve Vösendorfu. Posledním působištěm v nuceném nasazení se pro paní Zvěřinovou stala Davle-Libřice u Prahy, kde nacisté k výrobě letadel využili tamní železniční tunely. Při útěku z nasazení zažila pražské povstání v květnu 1945. Po válce pracovala znovu v účtárně na železnici, pomáhala s obnovou pohraničí v Ústí nad Labem, kde se seznámila se svým manželem. Roku 1952 odešla do Prahy, našla zaměstnání u Československých státních drah, poté v účtárně ministerstva dopravy a nakonec jako podniková kontrolorka ve výzkumném ústavu Institutu manipulačních dopravních, obalových a skladovacích systémů.

Stanislava Zvěřinová dožila v Praze, zemřela 24. 2. 2017 a je pochovaná v Českých Budějovicích na hřbitově Otýlie.

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.