Životopis
Stewart Farrar se narodil v Londýně 28. června1916 jako syn bankovního úředníka Franka Farrara a učitelky Agnes. Byl vychován jako křesťanském duchu, ale ve dvaceti letech se přiklonil k agnosticismu.
V Londýně nejprve absolvoval chlapeckou školu, později se zde zapsal na universitu ke studiu žurnalistiky.
Na počátku druhé světové války, v roce 1939, Farrar dobrovolně vstoupil do armády, kde zůstal po celou dobu jejího trvání. Jeho zkušenosti z války a jejích bezprostředních důsledků které viděl (byl jedním z prvních britských důstojníků přítomných v Osvětimi) do značné míry ovlivnily jeho osobní a politické přesvědčení.
Po návratu do Anglie v roce 1947 začal znovu pracovat jako žurnalista a do roku 1953 pracoval v londýnské kanceláři Reuters. V roce 1954 ukončil svou práci s Reuters a vstoupil do britské komunistické strany jako redaktor deníku Pracovník. Zůstal členem komunistické strany až do maďarského povstání, kdy prožil rozčarovaní z násilí, které zde Sověti použili.
Během příštích šesti letech Farrar pracoval pro televizi ABC jako scénárista a také jako externí pracovník pro BBC (British Broadcasting Company). V rozmezí let 1958 - 1963 napsal Farrar několik, především detektivních, románů. V roce 1969 zároveň pracovala jako reportér pro týdenník Reveille, který Farrara pověřil recenzí na film s názvem "Legenda čarodějnic". Jeho úkol byl napsat článek o Alexu Sandersovi nazývaném "Král čarodějnic" a jeho ženě Maxině. Oba se u tohoto filmu objevili jako techničtí poradci. Alex Sanders byl v té době známou extravagantní osobností objevující se ve zprávách a Farrar cítil, že by z toho mohl být dobrý příběh.
Podařilo se mu získat rozhovor s Alexem Sandersem a články, které o Sandersovi napsal, vyšly v týdenníku. Vzhledem k úspěchu těchto článku Sanders vyzval Farrara k napsání nové knihy, navazující na jeho již publikovaných životopis "Král čarodějnic". Nová kniha měla být o moderních čarodějnicích, o tom co dělají, čemu věří a proč. Výsledkem bylo napsání Farrarovi nejslavnější, dnes již klasické knihy "Co Čarodějnice dělají", která vyšla i u nás pod názvem "Čarodějství dnes"(Ivo Železný 1996).
Při psaní této knihy se Stewart rozhodl, že se sám stane čarodějem, aby byla napsána nejen pohledem vnějšího pozorovatele, ale také toho ,kdo stojí uvnitř. Dne 21. února 1970 zasvětili Maxine Sandersová se svým manželem Alexem Stewarta do čarodějného řemesla .V Sandersově sabatu se Farrar seznámil se svou budoucí manželkou Janet Owen.
Po složení druhého čarodějného stupně začali Stewart a Janet pracovat samostatně, pod Sandersovým dohledem. Během vánoční oslavy z roku 1970 založili vlastní sabat. V dubnu 1971, poté co Stewart a Janet získali třetí stupeň, se stal jejich sabat nezávislým. Stewart a Janet vyvinuli pro svůj sabat své vlastní rituály a tréninkové metody, které pak používali všechny jejich coveny.
V roce 1972 podstoupili Stewart a Janet wiccanský obřad svázání rukou a o tři roky později svůj sňatek úředně zlegalizovali. V dubnu 1976 unaveni životním tempem v přeplněných ulicích Londýna, přestěhovali svůj sabat k Susaně a Davidu Buckinghamovým do Irska, do klidného prostředí polí a hor v hrabství Mayo County Wicklow . Nakonec se usazují v dvoupokojové chatě se záchodem nazývané "Hernova chata" v Kells, v County Meath. Odtud i nadále rozšiřují a zakládají nové coveny. Struktura a způsob jejich fungování se v této době hodně rozvinula a radikálně odlišila od jejich Alexandrovských počátků. Dnes může sedmdesát pět procent Wiccanů v Severním Irsku dohledat své kořeny až k Farrarovi.
Knihy Stewarta a Janet Farrarových jako: Osm Sabbatů Čarodějnic a Cesta čarodějnic (společně zveřejněny jako Čarodějnice Bible) a také Bohyně čarodějnic, Bůh čarodějnic a Kouzla a jak fungují jsou považovány za klasická díla, která měla velký vliv na celé generace nových čarodějů a dalších wiccanských spisovatelů.
V devadesátých letech se k Stewardovi a Janet připojil Gavin Bone a utváří s nimi "polyamorní vztah". V roce 1995 Stewart Farrar utrpěl mozkovou mrtvici. Gavin, vyškolený jako zdravotní sestra, od té doby o nemocného Farrara pečuje. Jako trojice autorů zveřejňují Janet, Stewart a Gavin další dvě knihy 'Léčitelské řemeslo' a 'Pohanská Cesta'.
Přes všechny své úspěchy a uznání se Farrar do posledních dnů svého života cítil být obyčejným wiccanem putujícím po pohanské stezce. Zemřel 7. února roku 2000 po krátké nemoci.
upraveno
(zdroj životopisu: moje-kniha-stinu.blog.cz)
