Timo K. Mukka životopis

finská, 1944 - 1973

Životopis

Finský spisovatel Timo Kustaa Mukka se narodil v Bollnäs (Švédsko), kam byla jeho rodina nucena odjet v rámci evakuace za války. Vyrůstal však ve vesnici Orajärvi v Pello. Byl třetím dítětem Kustaa Eemeliho Mukky a jeho o 12 let mladší ženy Elli Tuomi. Mukka se naučil číst ještě před příchodem do školy. Již v dětství se projevil jeho literární a výtvarný talent. Rodina ho v těchto aktivitách podporovala. V 11 letech objevil Dostojevského dílo. Když ovšem v roce 1957 prodělal meningitidu, která zanechala stopy na jeho osobnosti a vedla k chronickým bolestem, pokusil se o sebevraždu.

Depresemi a následnými extatickými náladami trpěl i během studií v Helsinkách, která následně nedokončil. Na jaře 1962 se vrátil do Laponska bez vizí a plánů do budoucna. Věnoval se malbě a studiu literatury.

Román Země je hříšná píseň (Maa on syntinen laulu) je jeho první knihou. Vychází, když je autorovi pouhých 19 let. Byla přijata poněkud kontroverzně, ale prodávala se dobře. Kritikům připadala příliš brutální a banální.

V roce 1964 nastupuje Mukka do armády na doporučení svého lékaře, brzy však dochází ke konfliktům. Mukka například odmítá nosit zbraň. Po propuštění píše pacifistickou novelu Täältä jostakin (1965) a další knihu s názvem Tabu.

V roce 1966 publikuje dvě knížky – Laulu Sipirjan lapsista a Panujasta. Další rok vydává sbírku krátkých příběhů o svých oblíbených tématech – sexualitě a smrti (Koiran kuolema). Na konci 60. let vstupuje do Komunistické strany a cestuje do Sovětského svazu, většinu času však tráví za barem.

Ja kesän heinä kuolee (1968) je o spisovateli, který má problémy se psaním. Jeho sexuální energie je však nevyčerpatelná. Heimo Pihlajamaa však v literárním deníku Parnasso nazval dílo polovičatým. Kyyhky ja unikko (1970) bylo vydáno, když bylo Mukkovi 25 a je to zároveň jeho poslední dílo. Jeho spisovatelsky plodné období trvalo pouhých 6 let.

Od roku 1969 se Mukka zabývá myšlenkou na sepsání rozsáhlé knihy o Laponsku, jeho mýtech a rodech. Tento projekt ovšem nikdy nerealizoval. Důvodem byly jeho psychické problémy a také velmi nezdravý životní styl – kouřil 3 až 4 krabičky cigaret denně, pil 30 až 40 šálků kávy za den. V noci téměř nespal. Není divu, že byl v roce 1972 stižen infarktem. Velmi mu přitížila i média, která vydávala bulvární články o jeho životě. A tak v roce 1973 ve věku 28 let umírá. (zdroj životopisu: http://www.kirjasto.sci.fi/mukka.htm)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.