Václav Černý životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1905 - 1987

Životopis

Václav Černý (26. března 1905 Jizbice u Náchoda – 2. července 1987 Praha) byl český literární vědec a překladatel. Po maturitě (1924) studoval bohemistiku a romanistiku, studia úspěšně zakončil roku 1929. Od roku 1930 pracoval v Ženeva, kde se roku 1931 stal docentem srovnávacích literatur a obecné literární vědy. Roku 1936 se stal docentem na Karlově univerzitě a od roku 1938 působil jako mimořádný profesor i na Masarykově universitě v Brně. Od tohoto roku též redigoval Kritický měsíčník, ten redigoval až do r. 1942 a po jeho obnovení i v letech 1945 – 1948.

Po uzavření vysokých škol působil jako profesor na gymnasiu, po druhé světové válce se stal profesorem srovnávacích literárních dějin na filosofické fakultě UK v Praze. Během druhé světové války se podílel na organizaci českého protifašistického odboje.

Pro své spory související s tím, že se zastával studentů vylučovaných v rámci běsnění tzv. \"studentokracie\", kdy komise komunistických studentů vylučovaly ze studia své spolužáky a v souvislosti s ne dost \"marxistickým výkladem dějin literatury\" musel v r. 1951 opustit universitu. Nejprve odešel na tzv. dovolenou, na které si měl doplnit znalosti z marxismu - leninismu, ale ukázalo se, že to byla jen zástěrka k jeho odstranění z UK. Téhož roku byl uvězněn. Důvodem bylo vydávání literárních děl pod cizími jmény v nakladatelství Vyšehrad. Osm měsíců byl ve vazbě a vyšetřován v souvislosti s obviněním, že byl napojen na Křesťansko - demokratickou stranu a připravoval státní převrat. Zejména díky výpovědi literárního kritika Bedřicha Fučíka byl však nakonec propuštěn z vazby s osvobozujícím rozsudkem. Po návratu z vězení pracoval v nevýznamném postavení v oddělení pro Lidovou píseň Československé akademie věd. Od zimního semestru akademického roku 1968/69 mohl opět vyučovat na universitě, následujícího roku byla obnovena jeho katedra srovnávacích literatur, ale již roku 1970 musel nucen odejít do důchodu. Ve stejném roce proti němu a spisovateli Janu Procházkovi začala propagandistická kampaň ve sdělovacích prostředcích. Použito bylo zejména záznamů soukromých rozhovorů natočených v jeho bytě, následně sestřihaných do potřebné podoby. Po tomto roce jeho práce
vycházely pouze v zahraničí. Poté, kdy se dozvěděl o samizdatovém nakladatelství zvaném Petlice, jehož spiritus agens byl Ludvík Vaculík, začal vydávat své práce také tam. Byl veden v evidenci Státní bezpečnosti a absolvoval mnoho výslechů, na jeho osobnost bylo nasazeno také několik tajných spolupracovníků StB. Velkou pozornost si vysloužil zvláště v souvislosti se svým podpisem Charty 77. Jeho svazek byl veden pod názvem \"Kantor\". Zemřel v červenci 1987 a teprve poté byl definitivně vyřazen z evidence StB. (zdroj životopisu: spisovatele.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.