Václav Kašpar životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Václav Kašpar

Narozený v roce 1894 v Bořečnici u Písku. . Zemřel 15.6. 1941 v Praze.
Bratr básníka Františka Kašpara. Spisovatel, divadelní autor a kritik, básník, novinář a filmový publicista. Šifry: V.K. (Lidové listy, Literární noviny)., v.k. (Lidové listy, polední lidové listy – 1934-1935).

Jako autor své první literární práce počal publikovat v polovině dvacátých let, kdy některé ze svých povídek publikoval v ilustrovaném týdeníku Rozkvět. Od roku 1922 spolupracoval s deníkem Lidové listy, kde stal členem kulturní redakce. Spolupracoval s Archa, Brázda, Lumír, Pražským večerník, Rozpravy Aventina, Světozor, Filmový kurýr aj. periodika.
Václav Kašpar svoji tvorbu vždy bytostně spojoval s domácí krajinou, která pro něho představovala základní kamen – kotvu, která spojuje člověka s jeho existencí. Druhou spojnicí byla víra v Boha, který napomáhá člověku překonávat i ty nejtěžší zkoušky v životě, jež před ním stojí. Bůh a láska dodávají člověku jediný smysl jeho bytostné existence. Tento předobraz již nalezneme v souboru povídek ,,Kain” z roku 1927. Postavy tohoto souboru povídek pocházejí z venkovského prostředí a procházejí obtížnou životní cestou, nelehkou, která nevylučuje i možnost zločinu. Na pozadí těchto životních příběhů si pak autor kladl základní otázku viny a neviny, trestu a odpuštění. Tvorbě Václava Kašpara nebyl neznám smysl pro komično a anekdotu, která mnohdy směřovala až do podoby společenské satiry. Tento postřeh, který vycházel ze zkušenosti soudního publicisty, pak uplatnil v některých svých podobách literárního příběhu – např.: Na břehu řeky , Vlak pro vraha jiné historky.
V třicátých letech. vyšla jeho básnická sbírka ,,Žena na pobřeží”. (1937). Od roku 1931 Počal také spolupracovat s tehdejším Československým rozhlasem, kde se prosadil jako autor rozhlasových her. Ze soudní síně – (1931), Život Frederika Chopina (1932): na pražském nábřeží (1933): Návštěva (1934) a Paganini (1934). Jako divadelní autor spolupracoval s divadlem Akropolis. Z dramatických her do podvědomí veřejnosti vstoupily hry – Křižovatka lásky a Pole na Šehulu. Divadelní hra – Pole na Šehulu – přinesla pohled do poměrů panujících na tehdejší Podkarpatské Rusi a opírala se o osobní znalost tohoto prostředí. Opírala se o tradiční motiv rozvíjející lásky dvou lidí, které je bráněno okolním prostředím. Jediným východiskem, jak se osvobodit od těchto determinujících vlivů, je odchod z Podkarpatské Rusi do jiného prostředí, kde se vztah může plně rozvinout. Kašpar na pražskou divadelní scénu přivedl dialekty a směsici řečí, kterou tehdy Podskarpatská Rus mluvila. Tato řeč byla pražskému měšťáckému prostředí neznámá, protože to žilo svým vlastním životem a svou představou o uspořádání společnosti. .Nejvýchodnější část tehdejšího Československa tehdy k sobě přitahovala k sobě pozornost svojí exotickou přírodou i drsností lidských osudů. Hra byla tehdy příznivě přijata českou divadelní kritikou včetně jejího obávaného klasika – Jindřicha Vodáka. Do poloviny třicátých let můžeme zařadit jeho spolupráci s Československým rozhlasem - ,,Zpěvy jarních vod” (1937). Významným bylo i jeho působení v roli divadelního referenta a filmového kritika v deníku Lidové listy a hlavičkovém poledníku – Polední Lidové listy (1934-1935). Zde působil jako filmový referent a kritik v letech 1926-1940. Filmová tvorba okouzlila Václava Kašpara natolik, že se ji věnoval jako publicista až do konce svého života. Nebyl nekritický ani vůči českým hraným filmům, které měly oslavit život patrona české země – Svatého Václava, který byl natočen v roce 1929. Byl členem Klubu filmových novinářů a v roce 1940 se stal členem jeho předsednictva.. Václav Kašpar patřil do okruhu českých autorů, kteří spolupracovali s Československým rozhlasem na vzniku prvních podob adaptací rozhlasové hry: Vyjádřením vztahu Václava Kašpara k vlasti – představuje kniha ,,České nebe” věnovaná českým a moravským věrozvěstům z roku 1939, kterou vydalo nakladatelství Jos.R. Vilímek..Václav Kašpar na počátku knihy tehdy vložil toto vyznání: ,,..Toto je kniha Českého nebe. Přichází k vám, aby jste ji hluboko vložili do srdce a zamkli na sedm zámků. Ve dnech historicky vážných, ve dnech, kdy se vaše duše chvěje a touží po naději, pootevřete její stránky. Kéž krůpěje neztenčení boží Víry, Naděje a lásky oblaží váš cit, kéž vám věrným synům a dcerám českým přinese posilu a posvěcení..,” . Zde se autor knihy přihlásil k té tradici, která se scházela na velkých shromážděních na Chodsku v roce 1939, k tradici, kde je svoboda je spojena s vírou v lepší zítřek příštích dnů.

Dílo:

Vlak pro vraha a jiné historky (1925)
Na břehu řeky (1926)
Kain (1927)
Útěk před láskou (1927)
Na paměť naší maminky Anežky Kašparové (1930)
Žena na pobřeží (1936)
Statečná Alena (1937)
České nebe (1939)


Zpěv jarních vod – Rozhlasová rapsodie (1937)
O třech podivných svatých (div. hra – 1940)


Překlady: F. Hertwig. Svatý Šebestián z Weddingu.



Periodika.

Archa. 1922. NK Praha.
Brázda. – 1929-1930. NK Praha.
Bio-Journal. – NK Praha.
Lidové listy. – 1929-1939. NK. Praha.
Polední Lidové listy – 1934-1935. NK. Praha.
Lumír . 1930-1941. NK Praha.
Rozkvět. – 1927-1930. – NK Praha.
Světozor – 1924-1925. NK Praha.

Literatura:

Český hraný film I – 1898-1930. Národní filmový archiv. Praha: 1995.
Český hraný film II – 1930-1945. Národní filmový archiv. Praha. 1998.
Havelka, J.: Čs. Filmové hospodářství. V. Filmový tisk a filmová literatura. SPN, Praha: 1962, s. 8.
Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů : krásné písemnictví v letech 1918-1945, Praha: Orbis, 1945.
Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 2/H-L. Svazek II. K-L. Dodatky A-G.
Academia, Praha, 1993, s. 670-671.
Štábla, Z. : Data a fakta z dějin čs. kinematografie. 1896-1945. sv. 4, Československý filmový ústav, Praha: 1990, s. 199, 273.
Věstník. Čs. novinářů. III./č. 12. 1929. – Členská matrika Syndikátu československých novinářů z 31. prosince 1929 s. 8. – Kašpar Václav (Lidové listy – Praha).



Bibliografie k českým filmům.:

V. K. [Václav Kašpar] Český film, který se zdařil.
Lidové listy 13.9. 1928; č. 211, s. 5 [rec.].
In.: Český hraný film I. 1896-1930. NFA. Praha: 1995.
Viz. Film. č. 55. Děvče z tabákové továrny

V. K. [Václav Kašpar] Dva české filmy.
Lidové listy 1.3. 1929; č. 51, s. 6 [rec.].
In. Český hraný film I. 1896-1930. NFA. Praha: 1995.
Viz. Film.č. 76. Erotikon.

V. K. [Václav Kašpar] Hřích.
Lidové listy 30. 1. 1929; č. 25, s. 4. [rec.].
In. Český hraný film I. 1896-1930. NFA. Praha: 1995.
Viz. Film. č. 93. Hřích.


V. K. [Václav Kašpar] Kamarádské manželství.
Lidové listy, 24. 3. 1929; č. 71, s. 6 [rec.].
In. Český hraný film I. 1896-1930. NFA. Praha: 1995.
Viz. Film. 121. Kamarádské manželství


V. K., [Václav Kašpar] Dva české filmy.
Lidové listy, 1.3. 1929; č. 51, s. 6 [rec.].
Viz. Film. č. 220. Páter Vojtěch

VK. [Václav Kašpar] Tchán Kondelík a zeť Vejvara.
Lidové listy 4. 9. 1929; č. 203, s. 6 [rec.].
In. Český hraný film I. 1896-1930. NFA. Praha: 1995.
Viz. Film. č. 319. Tchán Kondelík a zeť Vejvara.


VK. [Václav Kašpar] Chlast v umění.
Lidové listy 1. 11. 1928; č. 252 s. 6 [rec.].
In. Český hraný film I. 1896-1930. NFA. Praha: 1995.
Viz. Film. č. 343. Ve dvou se to lépe táhne



Zpracoval: Heralt (zdroj životopisu: Seznam literatury, periodika NK)