Václav Moucha životopis

česká, 1933 - 2014

Životopis

Václav Moucha se narodil 31. ledna 1933 ve Slaném v rodině lékaře. V rodném městě
navštěvoval obecnou školu a pak gymnázium, kde maturoval v roce 1951. Zájem o pravěké
dějiny prokazoval již v době středoškolských studií a byl podnícen bohatými archeologickými
nálezy ze Slánska, které jsou uloženy v místním muzeu (určitou roli hrály i dědičné vlohy, neboť
pochází z rodu a historiografa Karla Vladislava Zapa, autora Českomoravské kroniky, oblíbené
v předminulém století). Prvním učitelem archeologie se stal kustod slánského muzea ředitel
František Fořtík, zájem o historii města a Slánska pak u něho vzbudili další slánští muzejníci:
ředitel spořitelny Karel Čížek, Jarka Rus, Jan Jungmann, František Soukup
a Antonín Pták. Počátkem téhož roku je rodina nedobrovolně vystěhována do Nového Bydžova,
kde v té době jeho otec pracoval jako primář chirurgie (byl vyhozen akčním výborem ze Slánské
nemocnice v březnu 1948 - tam se dostal, s předchozími krátkými zastávkami
v nemocnicích v Tachově a v Ústí nad Orlicí).
Po určitých obtížích se jmenovanému podařilo dostat na Filosofickou fakultu UK
v Praze, kde v letech 1951 – 1956 studoval prehistorii u akademika Jana Filipa a akademika
Jana Eisnera a národopis u prof. Karla Chotka a doc. Drahomíry Stránské; pak se jako
promovaný historik stal asistentem Prehistorického ústavu Karlovy university (v roce 1960
musel toto místo opustit pro politickou neangažovanost) následně zásluhou svého učitele
akademika Filipa a s pochopením akademika Jaroslava Böhma mohl ještě v r. 1960 vstoupit do
služeb Archeologického ústavu, kde pracoval až do roku 1998, kdy odešel do důchodu
V Archeologickém ústavu zpočátku pracoval jako asistent na rozsáhlém archeologickém
výzkumu v Bylanech u Kutné Hory a poté jako odborný a posléze jako vědecký pracovník
v pravěkém oddělení; v roce 1967 získal titul PhDr. (doktor filosofie) a CSc. (kandidát
historických věd); jako vedoucí záchranného oddělení (1963 – 1966) založil a několik let
redigoval interní tisk o nových archeologických nálezech, který pod názvem „Výzkumy
v Čechách“ vychází dodnes.
V letech 1966 – 1967 absolvoval jako stipendista Humboldtovy nadace dvousemestrový
studijní pobyt na univerzitě v Marburgu u prof. Wolfganga Dehna; po jeho návratu mu byla
svěřena funkce vědeckého tajemníka Archeologického ústavu, kterou vykonával v letech 1968
– 1970; zabýval se otázkami spojenými s koncem mladší doby kamenné a počátky starší doby
bronzové; několik jeho prací se týká problematiky doby laténské; je autorem více než stovky
studií a článků a spolupodílel se na několika knižních publikacích; v roce 1961 v samostatné
publikaci uveřejnil nálezy únětické kultury na Lovosicku, v roce 2005 vyšla jeho monografie
Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen, ve které zpracoval hromadné nálezy ze starší
doby bronzové v Čechách;
V době svého působení v Archeologickém ústavu provedl celou řadu záchranných
výzkumů na Slánsku a Kladensku, které přispěly k lepšímu poznání pravěkého vývoje v této
oblasti; výsledky těchto výzkumů byly prezentovány jak na výstavách (ve Slaném, v Kladně a ve
Velvarech), tak i publikačně v různých studiích.
Významná je jeho dlouholetá spolupráce s Vlastivědným muzeem v Slaném, kde
v průběhu doby uskutečnil několik archeologických expozic (poslední byla instalována v roce
2010) a pro veřejnost měl řadu přednášek; v poslední době se věnoval zpracování nálezů ze
záchranných výzkumů, které na Slánsku provedl v minulých letech; jde o nálezy za Slánské
hory, Stehelčevse, Dřetovic, Kvíce a dalších lokalit z regionu;
Jeho vřelý vztah k rodnému kraji dokládají i příspěvky v ročence Slánský obzor, který
vychází pod redakcí Společnosti pro ochranu kulturního dědictví PATRIA. V roce 2011 byl
jmenován čestným občanem města Slaného. Zemřel náhle v sobotu 16. srpna 2014 v Praze.
Čest jeho památce! (zdroj životopisu: Královské město Slaný)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.