Václav Pekárek životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Po absolutoriu na Státním učitelském ústavu v Českých Budějovicích (1928) učil Pekárek na Volné škole práce v Kladně (do 1932) a souběžně studoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze (absolvoval 1930 a poté zde byl asistentem). 1933–1945 působil jako učitel nejprve krátce v Dušníkách u Prahy a pak v různých obcích na Kladensku a v Kladně, kde bydlel. 1936–1939 byl členem literární skupiny Blok (tajemníkem její pražské části). Ve 30. letech též činný ve Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem, Socialistické akademii, Levé frontě aj. Od 1945 pracoval na ministerstvu školství a národní osvěty (nejprve tiskový referent, poté rezortní tajemník), odkud 1946 přešel se Zdeňkem Nejedlým na ministerstvo sociální péče a ochrany práce (jako jeho osobní tajemník) a 1948 jako osobní tajemník ministra zpět na ministerstvo školství. 1951–1953 byl vedoucím tajemníkem Svazu čs. spisovatelů. Od 1954 po odchod do důchodu 1967 vedl Kabinet pro studium Zdeňka Nejedlého ČSAV. Byl dlouholetým členem lektorské rady ÚV KSČ, kde revidoval překlady děl Vladimíra Iljiče Lenina.

Po mladickém pokusu o „proletářskou poezii“ se Pekárek věnoval literární kritice. Už v první polovině 30. let spolupracoval se Zdeňkem Nejedlým, který se pro něj stal vůdčí autoritou a jehož dílu se později věnoval soustavně. Nejedlého (a vedle něho též Bedřicha Václavka) vykládal jako prvního a nejvýznamnějšího marxistického historika české kultury, ve své vlastní kritické praxi se s ním pak shodoval především v požadavku realismu a lidovosti a v důrazu na tradici ve spojení s ideologickou revolučností. Nejaktivněji Pekárek zasahoval do literárního dění po únoru 1948: vyvolal novou vlnu polemik o Jiřím Wolkrovi, proti radikalismu mladých komunistických kritiků obhajoval současnou tvorbu nezvalovské generace a později, ve druhé polovině 50. let, vytýkal naopak mladé poezii nepolitičnost a subjektivismus. Výbor jeho poválečných kritik a článků přinášejí knihy Literatura a skutečnost a Díla a osobnosti. Pro celé Pekárkovo dílo je příznačný kritický vztah k modernismu a zdůraznění světového názoru jako výchozího kritéria při hodnocení uměleckého díla. (zdroj životopisu: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=535)