Životopis
Vicente Blasco Ibáňez byl španělský romanopisec, věnující se i veřejné a politické činnosti.
Vicente Blasco Ibáňez vystudoval práva, ale plně se věnoval jen politice a veřejné činnosti. Pro účast na revolučních akcích byl policejně stíhán a několikrát i uvězněn. Byl zásadním odpůrcem monarchie, patřil k čelným představitelům republikánského hnutí.
Jako emigrant žil Vicente Blasco Ibáňez od svých 22 let v Paříži, po amnestii v roce 1891 se vrátil do vlasti a založil noviny El Pueblo a deset let se věnoval jejich vydávání. Hodně cestoval, mj. uspořádal přednáškové turné po Jižní Americe a na čas se usídlil v Argentině. Po návratu do vlasti neúspěšně podnikal v zemědělství, což vedlo k jeho finančnímu krachu.
Za 1. světové války se Vicente Blasco Ibáňez angažoval pro Spojence a už v roce 1916 vydal válečný román, který se ihned stal světovým bestsellerem a spolu s dalšími úspěšnými romány mu přinesl nejen světovou slávu, ale i obrovský finanční obnos. To mu umožnilo přepychový život na francouzské Riviéře.
(zdroj životopisu: Spisovatelé)
Vicente Blasco Ibáñez knihy
1903 | Chalupa |
1969 | Krev a písek |
1927 | Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy. |
1927 | Vinné sklepy |
1928 | Naše moře |
1927 | Ráj žen |
1938 | Krvavá aréna |
1928 | Argonauti |
1925 | Kurtisána Sonnica |
1928 | Květ černé řeky |
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) španělská literatura pomsta papežové býčí zápasy rolníci, rolnictvo
Blasco Ibáñez je 0x v oblíbených.
Osobní web autora