Vítězslava Kaprálová životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Vítězslava Kaprálová (* 24.1.1915 v Brně, † 16.6.1940 v Montpellier, Francie) byla česká hudební skladatelka, dirigentka.
Narodila se v hudební rodině. Otec Václav Kaprál byl majitel hudební školy a brněnský hudební skladatel. Její matka, Vítězslava Kaprálová, rozená Uhlířová, byla aprobovaná učitelka zpěvu. Velký talent V. Kaprálové se projevil už v dětství. V devíti letech napsala svou první skladbu V říši bájí.
V roce 1930 začala studovat na brněnské konzervatoři skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Konzervatoř absolvovala v červnu 1935 Klavírním koncertem d moll, který vzbudil značný ohlas již tím, že V. Kaprálová svou skladbu na absolventském koncertě také sama dirigovala. Pokračovala studiem na mistrovské škole pražské konzervatoře (profesoři Vítězslav Novák a Václav Talich). Graduovala svou nejznámější orchestrální skladbou Vojenská symfonieta, kterou osobně provedla s Českou filharmonií. Díky francouzskému státnímu stipendiu odjela studovat v roce 1937 na École Normale de Musique do Paříže, kde se zapsala do třídy dirigenta Charlese Muncha. Soukromě pak ještě studovala skladbu u Bohuslava Martinů, jehož cembalový koncert dirigovala 2. června 1938 v Paříži. Krátce poté odjela na festival Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM), který se konal v Londýně, a 17. června jej zahájila svou symfonietou, kterou opět dirigovala - tentokrát byl jejím orchestrem BBC Orchestra. Poté odjela na několik měsíců zpět do Brna. Tehdy ovšem nemohla tušit, že to bude její poslední návštěva domova a že jí byly odměřeny již jen dva roky života, který se ukončí v exilu ve Francii.

Do Paříže se vrátila v lednu 1939. Ve francouzské metropoli se V. Kaprálová pohybovala v prostředí české umělecké kolonie a zde také poznala svého budoucího muže Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy. Jejich svatba se konala 23. dubna 1940. Jiří Mucha jejich velice krátkému soužití věnoval knihu Podivné lásky (1988).

V době, kdy již Paříž byla ohrožována německými vojsky, se u Kaprálové objevily první příznaky nemoci, na kterou mladá skladatelka 16. června 1940 v jihofrancouzském Montpellieru, kam byla evakuována svým manželem, v 25 letech zemřela. Příčina jejího úmrtí zůstává neobjasněna, přes oficiálně přijatou diagnózu miliární tuberkulózy.

V roce 1946 udělila Česká akademie věd V. Kaprálové členství in memoriam. V té době se členstvím této instituce mohlo vykázat pouhých 10 žen, z celkových 648 členů Akademie.
I přes krátký čas, který byl V. Kaprálové vyměřen, stačila složit více než 40 mimořádně hodnotných skladeb (klavírní, komorní, orchestrální, vokální). Už za skladatelčina života byla její hudba vysoce oceňována (obdržela řadu ocenění a finančních cen, například Smetanovu cenu v roce 1938 a v roce 1939 cenu Svatoboru). Takřka všechny skladby V. Kaprálové byly vydány tiskem, některé již za jejího života. V současné době mezi její hlavní vydavatele patří Amos Editio, Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu a Editio Bärenreiter. Dodnes patří k nejhranějším českým skladatelkám, její hudba k nejvysílanějším. U příležitosti stého výročí skladatelčina narození v roce 2015 jí BBC Radio 3 věnovalo pětihodinový rozhlasový dokument v rámci prestižního pořadu Skladatel týdne.

V Brně je po ní pojmenována ulice v Černovicích a Základní umělecká škola na Palackého ulici v Králově Poli. Od roku 2001 nosí její jméno i smyčcové kvarteto. 20. ledna 2015 byla ke stému výročí narození V. Kaprálové vydána příležitostná poštovní známka z emise Osobnosti s jejím portrétem, v nominální hodnotě 17 Kč.

O skladatelčin hudební odkaz pečuje důsledně od r. 1998 kanadská hudební společnost The Kapralova Society se sídlem v Torontu. Společnost dosud umožnila či podpořila vydání takřka veškerého díla Vítězslavy Kaprálové tiskem a na hudebním nosiči, podporuje provedení skladatelčina díla ve světových premiérách, k nimž nezřídka dává podnět, spolupracuje na přípravě rozhlasových dokumentů o skladatelce, vydává webové stránky, odborné periodikum a antologii skladatelčiny korespondence. (zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADt%C4%9Bzslava_Kapr%C3%A)