Životopis
Vjačeslav Jakovlevič Šiškov (rusky: Вячеслав Яковлевич Шишков) (3.10.1873 — 6.3.1945) byl ruský spisovatel a inženýr, vrstevník Maxima Gorkého.
Narodil se v městečku Běžecku v Tverské gubernii, žil střídavě doma a u babičky na venkově. Od 90. let žil na Sibiři, kde studoval splavnost místních řek, ale to ještě netušil, že se stane spisovatelem. Poznal carský útlak, smutný a těžký život sibiřského lidu a 14 let takto sbíral materiál, až se pustil do psaní. Dlouho se rozhodoval mezi inženýrským povoláním a spisovatelskou dráhou a nakonec po první větší práci „Tajga“ se rozhodl pro spisovatelství. Po revoluci jako spisovatel hodně cestoval, žil v sovchozech a rudných dolech. Za Velké vlastenecké války žil v obleženém Leningradě a posléze v Moskvě. Napsal asi 5000 rukopisných stránek, psal romány, povídky, črty, humoresky, novely, ale i dramata a hry se zpěvy a tanci.
(zdroj životopisu: Kniha Konec Jemeljana Pugačeva; https://bit.ly/2LOEKPy)
Vjačeslav Jakovlevič Šiškov knihy
| 1964 |
 Planoucí závěje |
| 1972 |  Řeka života |
| 1959 |  Jemeljan Pugačov I. – Mužický car |
| 1975 | Hříšná ves |
| 1959 | Jemeljan Pugačov II. – Cesta za slávou |
| 1959 | Jemeljan Pugačov III. – Konec Jemeljana Pugačova |
| 1949 | Rodné mlhy |
| 1947 | Tuláci |
| 1970 | Vášne |
Štítky z knih
ruská literatura Sibiř carské Rusko venkovské romány kozáci vesnice tajga Kateřina II., ruská carevna, 1729-1796 sousedské vztahy sedmiletá válka (1756-1763)
Šiškov je 0x v oblíbených.