Vladimír Kunc životopis

česká, 1955

Životopis

Fotografování se mi stalo koníčkem již v šesti letech. Ve dvanácti jsem poznal kouzlo fotokomory a kouzlo vzniku černobílé fotografie. V roce 1974 jsem se odvážil poslat svoji fotografii do fotosoutěže časopisu Květy. Druhá cena mi dodala chuť do další tvorby. V témže roce jsem vstoupil i do FOTOSTŘEDISKA Havlíčkův Brod. Páni Špaček, Hlaváč a především Ing. Korba mi byli velkými vzory. Pak již spousta focení, kilometry vyvolaných filmů, bouřlivé diskuse s kamarádem Filou. Mnoho obeslaných fotosoutěží, více jak stovka cen a především autorské výstavy po celé ČR.

Profesionálním fotografem jsem se stal v roce 1988. Opustil jsem vystudovanou profesi geodeta a stal se fotografem pro Kulturní dům v Havlíčkově Brodě. V roce 1991 jsem si založil vlastní firmu VIDEO-FOTO-KUNC. V té době jsem si zařídil i FOTOATELIÉR v Havlíčkově Brodě. Vedle služeb pro obyvatelstvo je hlavní náplní práce reklamní a technická fotografie, dále pak módní fotografie. Ke každé zakázce se snažím přistupovat individuálně, s tvůrčím přístupem.

Oblíbeným tématem je krajinářská fotografie. Zde nerozděluji profesi od koníčka. Zachycuji krajinu Vysočiny, jižních Čech a Šumavy. Tyto regiony mi učarovaly a neměnil bych je ani za Alpy, Grand Canyon či fotosafari v Africe.

Třicet let jsem členem FOTOSTŘEDISKA Havlíčkův Brod (uplynulo již 50 let od jeho založení). Výborná parta asi 15-ti lidí se schází každých čtrnáct dní. Pravidelně se zúčastňujeme Mapového okruhu Vysočina. To je taky jediná soutěž, které se ještě zúčastňuji. Musím se pochlubit - za posledních pět let jsem získal dvě první ceny a několik dalších ...

Kameru jsem vzal do ruky již jako malý kluk. Potom na střední škole jsme coby budoucí zeměměřiči natáčeli „NÁŠ ŠKOLNÍ FILM“. Spolu s kamarádem Vláďou Mikulcem jsme ho sestříhali. Tento film měl od té doby řadu repríz na setkáních třídy po ... letech. V roce 1983 jsem vstoupil do Filmového klubu v Havlíčkově Brodě. Parta p. Cakl, p. Železný, p. Berger a pí. Bergerová mi ukázali krásy filmařiny. Chytilo mě to! Kamera se mi stala takovým koníčkem, že jsem zapomínal i na focení. Vznikly filmy: Jak se dělá trpaslík, Elévové, Naše finále, Čas očekávání, Čas čekání, Město mého syna, Fragmenty revoluce. Spousta cen z národních soutěží „KRAJKY“ z Rychnovské osmičky a pět OSKARŮ z Benátek (!Benátek nad Jizerou!). Lektoři p. Pražák, p. Adler, p. Valušiak, pí. Chytilová ... mi dali víc, než případné studium FAMU. Parta amatérů Mihle, Vaněk, Doleček a Jirka Středa byla vynikající. V roce 1991 se mi tento koníček stal profesí.

Fotografování i filmování je pro mě koníček i profese. (zdroj životopisu: web autora: http://www.fotokunc.cz)

Ocenění (1)

2019 - Cena Johanna Steinbrenera (Fotografické a výtvarné knihy - 2.místo) - kniha Šumavské návraty