Wilhelm II. von Preuβen životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Vilém II. Pruský, Viliam II. Pruský · pseudonymy

německá, 1859 - 1941

Životopis

Wilhelm II. celým jménem Friedrich Wilhelm Viktor Albert von Preußen z braniborské větve rodu Hohenzollernů, byl od 15. června 1888 do 9. listopadu 1918 posledním německým císařem a pruským králem.

Jeho otcem byl německý císař a pruský král Fridrich III. z rodu Hohenzollernů a matkou Viktorie Sasko-Koburská, dcera anglické královny Viktorie. Wilhelm II. byl nejstarším vnukem královny Viktorie.

Politické a osobní rozpory mezi Bismarckem a Wilhelmem II., který chtěl být „svým vlastním kancléřem“, zapříčinily v roce 1890 Bismarckův pád a odchod z politiky. Wilhelm II. byl zastáncem imperiální a nacionalistické politiky, toužil po Německu s koloniemi jako měly Anglie či Francie. Po propuštění Otto von Bismarcka roku 1890 vedl německou politiku v duchu militarismu, k čemuž pomáhalo i veřejné mínění a hlavně němečtí generálové.
Po převratu z 9. listopadu 1918, v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem Pruského království, pojal císař Wilhelm II. v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se císařského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování Hohenzollernů v Braniborsku, dvousetletého v Prusku a osmapadesátileté v Německu.

Čl. 227 Versailleské smlouvy obsahoval veřejnou žalobu na Wilhelma II. pro „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv“. Císaře měl soudit zvláštní mezinárodní tribunál. Císař však souzen a potrestán nebyl, protože se na radu maršála Hindenburga uchýlil do nizozemského exilu, poté co říšský kancléř Maxmilián Bádenský oznámil jeho abdikaci. V exilu nepřestal být nacionalistou a těšil se z Hitlerových vítězství nad Francií.

Wilhelm II. zemřel v roce 1941 v nizozemském exilu ve městě Doorn.

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.