Životopis
Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská (8. února 1781, Mitava, dnes Jelgava – 29. listopadu 1839 Vídeň, Rakousko), rozená Prinzessin Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland, byla rakouská a slezská šlechtična a politička. České veřejnosti je známa především jakožto literární postava z novely Boženy Němcové Babička. Známou českou spisovatelku po celý svůj život podporovala a udržovala s ní kontakt.
Byla nejstarší dcerou Petra Birona, knížete kuronského a semgalského, později vévody zaháňského a jeho ženy kuronské šlechtičny Anny Charlotty Dorothey von Medem. Vévoda Petr, který poté, co opustil Kuronsko, přesídlil na své statky, které získal do majetku koncem 18. století ve Slezsku a ve východních Čechách. Vilemína měla 3 mladší sestry: Marii Paulinu Luisu, provdanou kněžnu Hohenzollern-Hechingen (1782-1845), Johannu Katharinu, pozdější vévodkyni di Acerenza (1783-17876) a Dorotheu pozdější vévodkyni de Dino a de Sagan (1793-1862), nemanželskou dceru své matky, kterou Petr Biron legitimizoval. Dorothea je dnes některými badateli a historiky pokládána za pravděpodobnou fyzickou matku české spisovatelky Boženy Němcové. Pokud tomu tak bylo, vévodkyně Vilemína byla její tetou.
Od tří do pěti let cestovala s rodiči po Evropě, po návratu r. 1786 žila v Mitavě především se svým otcem a sestrami. Matka často cestovala, plnila i diplomatické úlohy a návrat domů oddalovala. Mateřské povinnosti jí nezatěžovaly. Kateřina její sestry měly vychovatele, nejvíce ji ovlivnila Polka, která vyrostla v Anglii Antonie Forsterová. Díky ní se Vilemína stala vášnivou anglofilkou. Zároveň ji ovlivnily vychovatelčiny ideály osvícenectví a její tichý obdiv k Velké francouzské revoluci.
Z Vilemíny se stala mimořádně vzdělaná, inteligentní, bystrá, nadaná a aktivní žena, která se později věnovala politice, i když především ze své záliby a díky svému společenskému postavení. Díky ní se také seznámila s tehdy nejvlivnějším rakouským politikem knížetem Klemensem Lotharem Meternichem, se kterým měla po mnoho let intimní poměr a usilovala o to, aby s ním uzavřela manželství – což se ale nikdy nestalo.
Kromě tohoto milostného svazku byla celkem třikrát provdána, nicméně žádné z jejích manželství nebylo příliš šťastné. Jedinou dceru Gustavu měla jako nemanželské dítě se svým vychovatelem švédským generálem Gustavem Armfeltem; její porod byl prý velice těžký a Vilemína po něm zůstala již dále neplodná.
Po smrti otce v roce 1800 zdědila Zaháňské knížectví a řadu nemovitostí, mezi nimi i zámek v Ratibořicích, který nechala v letech 1825-1826 přestavět v empírovém stylu.
(zdroj životopisu: Wikipedie)
