William Matthew Flinders Petrie životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Byl známý anglický archeolog a egyptolog. Byl jedním ze zakladatelů propracované archeologické metodologie, známý svým systematickým a pečlivým přístupem k vykopávkám a jejich dokumentování. Pracoval na více než šedesáti lokalitách v Egyptě a Palestině. K jeho nejvýznamnějším nálezům patří Merenptahova stéla.

Své první praktické zkušenosti však získal na britských prehistorických památkách. Od roku 1874 se věnoval zkoumání a měření keltských staveb, podrobně zdokumentoval lokalitu Stonehenghe.

V roce 1880 přijel do Egypta a měřil rozměry pyramid v Gíze. Po devíti měsících dospěl k závěrům vyvracejícím teorie, kterým věřil i jeho otec a které šířil Charles Piazzi Smyth, že v jejích rozměrech jsou ukryta různá tajemství, jako Ludolfovo číslo nebo světové události od vzniku světa. Jeho práce, kterou publikoval po svém návratu do Anglie, vzbudila zájem instituce Egypt Exploration Found, která Petriemu poskytla materiální zabezpečení pro další výzkumy v Egyptě.

V dalších letech rozšířil Flinders Petrie své práce po celém Egyptě a poznal přitom další egyptology. V Egyptě pracoval s přestávkami až do roku 1926. Když ho Egypt Exploration Found přestal podporovat, dlouho vedl vykopávky ve vlastní režii a s pomocí přátel. Založil vlastní organizaci, která podpořila zřízení pobočky Britské školy archeologie v Káhiře.

Petrie zkoumal pohřebiště v okolí Nilu a na Sinajském poloostrově. V roce 1892 objevil palác faraona Achnatona v El Amarně. Na vykopávkách zde s ním pracoval mladý Howard Carter, který ho později často ve svých publikacích uváděl jako školitele. Vykopal chrám se sfingou z doby Ramesse II. u Nebeshehu, zkoumal Memnonovy kolosy, hrobku krále Amenemheta a jeho ženy v Dáhšúru, nalezl Merenptahovu stélu ve Vesetu a učinil mnoho dalších objevů.

Petrie se nikdy nenaučil egyptsky, patří přesto k průkopníkům moderní egyptologie, archeologie a paleontologie. Byl první, kdo kopal systematicky a každé malé nalezené části věnoval pozornost. Vyvinul srovnávací datování podle dekorace a tvaru keramiky, která umožnila relativně datovat kulturu Nakády.

Petrie rozpoznal význam rentgenových paprsků pro archeologii a již v roce 1898 zhotovil rentgenové snímky jedné mumie.

Za svého života měl Petrie pověst excentrika, protože za každý nález dával svým kopáčům prémii. Nebylo to obvyklé, ale Petrie se tak snažil zabránit nezákonnému obchodu s uměleckými předměty.

Byl dlouhodobým stoupencem eugenického hnutí a jeho zásady podpořil historickými a archeologickými podklady. Nálezy kosterních pozůstatků a jejich měření sloužily na podporu konceptu rasové hierarchie a typizaci ras. Míšení ras, které pokládal za vyspělé, považoval za přínos pro pozitivní vývoj civilizace.

V roce 1923 byl za svůj přínos pro světovou archeologii povýšen do šlechtického stavu. I ve vysokém věku se spolu s manželkou Hildou stále vracel do Egypta, své výzkumy rozšířil i na Sýrii a Palestinu. Poslední výpravu uskutečnil v roce 1935, kdy cestoval sedm týdnů po Sýrii v obytném autobuse se svou ženou, asistentem a šoférem. (zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Flinders_Petrie)