Zbyněk Šmahel životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

prof. RNDr. Zbyněk Šmahel, CSc. (*21.2.1946 v Mladé Boleslavi; † 7.6.2008 v Praze) byl významný český antropolog.

Narodil se v Mladé Boleslavi, ale většinu života prožil v Praze. V r. 1963 zde maturoval a r. 1968 ukončil studium antropologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ihned po studiích nastoupil do proslulé Laboratoře plastické chirurgie Československé akademie věd, kde vzniklo, pod vedením MUDr. Františka Buriana, zakladatele oboru plastické chirurgie u nás i ve světě, oddělení rozštěpových vad – ojedinělé pracoviště pro výzkum a léčbu této vrozené vady. Výjimečnost spočívala nejen ve výlučném zaměření na rozštěpy, ale také v multidisciplinárním přístupu. V týmu pracovali stomatologové, teratologové (specialisté na vrozené vývojové vady), genetici a rovněž antropolog, kterým byl po desetiletí právě Z. Šmahel.
Zabýval se zde nejen problematikou růstu obličeje obecně, ale především vývojem obličeje u pacientů s rozštěpy. Sledoval, jak je ovlivňován různými typy nápravných operací, nebo který věk dítěte je pro tyto zákroky a růst nejvhodnější. To bylo jeho vědecké téma i životní poslání. Laboratoř plastické chirurgie se později přejmenovala na Laboratoř kraniofaciálních malformací a stala se součástí Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Během své vědecké kariéry publikoval na téma růstu obličeje u rozštěpových vad rtu a patra více než 150 původních prací a patří k našim nejcitovanějším antropologům. Je autorem monografií i učebních textů a jeho odborné publikace se řadí ke světové špičce.
Jako významný vědec byl členem Rady Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Působil také jako místopředseda redakční rady a výkonný redaktor mezinárodního časopisu Acta Chirurgiae Plasticae, který vydává Česká lékařská společnost J. E. Purkyně (od r. 1993). Na počátku 90. let se působil na tehdejší katedře antropologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, katedru pak vedl v letech 1994–97 a od r. 2003 až do své smrti. V r. 1997 se habilitoval, profesorem byl jmenován v r. 2003.
Zbyněk Šmahel se s nadšením věnoval popularizaci antropologie. Od r. 1998 byl členem redakční rady Živy a autorem mnoha článků. Čtenáři ocenili jeho šestidílný seriál Evoluce rodu Homo, který vy - cházel v r. 2003 a získal Cenu Antonína Friče, stejně jako Zvláštní ocenění časopisu Živa.
V té době byl již zkušeným a oblíbeným pedagogem na Přírodovědecké fakultě UK, kde přednášel paleoantropologii, auxologii (věda o růstu a vývoji člověka, součást biomedicíny) a ekologii člověka. Mnoho bakalářských studentů při svých přednáškách nadchl pro tuto specializaci. Během působení na fakultě předsedal oborové radě postgraduálního studia antropologie (od r. 1997) a také oborové radě antropologie a genetiky člověka (od r. 2004). Byl členem vědecké rady Fakulty humanitních studií UK (od r. 2000) a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (od r. 2006).
Vždy kladl důraz na hodnocení kvality výzkumu i vědecké výkonnosti jednotlivců. Odtud pramenilo jeho zaujetí metodologií vědy. Snažil se, aby biologická antropologie byla oborem srovnatelným s ostatními exaktními obory. Svým studentům zdůrazňoval význam metodické přesnosti, opakovatelnosti a použitých statistických metod. Uměl jim všechny své znalosti o statistice dobře zpřístupnit v přednáškách Metodologie vědy v antropologii. Smysl pro exaktní postupy stojí i za jeho rozhodnutím včlenit do studijního oboru antropologie genetiku člověka, založit laboratoř 3D zobrazovacích metod a vybudovat histologickou laboratoř. Zásadním způsobem tím ovlivnil výzkumný i výukový směr katedry antropologie a genetiky člověka, který je výrazný i dnes. (zdroj životopisu: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/zbynek-smahel-1946-2008.pdf)