Životopis
Prozaik a profesionální hudebník Zdeněk Hendrych se narodil 16. 4. 1923 v Praze, zemřel 5. 5. 1984 v Praze.
Jeho otec byl bankovním úředníkem, bratr Milan Hendrych spisovatelem. Maturoval 1944 na reálném gymnáziu v Praze. Od 1945 studoval na FF UK srovnávací literaturu, 1949 byl při politických prověrkách ze studia vyloučen (PhDr. mu byl udělen in memoriam 1991). Od 1949 působil jako houslista v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK, 1953–55 v orchestru Armádní opery, od 1955 až do odchodu do důchodu v roce 1976 v orchestru Národního divadla.
Povídky publikoval od druhé poloviny 60. let v periodikách Plamen, Lidová demokracie, Rudé právo, Zemědělské noviny, Rodina, Almanach Klubu čtenářů aj.
Hendrych je autorem krátkých povídek, jeho talent spočívá v citu pro mluvený jazyk a pro významový dosah detailů lidské psychiky. Povídkový cyklus Nepřítel číslo jedna je věnován zákulisí operního orchestru a těží ze zvláštností hry na různé hudební nástroje a z komplikovaných vztahů mezi jednotlivými skupinami hudebníků. V navenek humorných scénkách autor odhaluje skrývané lidské city, zvláště samolibost, ctižádost a rozličné typy úzkosti. Stylově různorodé povídky v knize Zasněžená kytice přecházejí od ojedinělých grotesek přes anekdotické obrázky a morality až k hrabalovsky laděným hospodským debatám či jednoduchým příběhům a napohled banálním scénám s psychologizujícím podtextem, v němž se nejúčinněji uplatňuje Hendrychova záliba v pointách.
(zdroj životopisu: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/)
Zdeněk Hendrych knihy
1992 | Na dvoře |
1975 | Zasněžená kytice |
1969 | Nepřítel číslo jedna |
Štítky z knih
česká literatura
Hendrych je 0x v oblíbených.