Zdeněk Kotrlý životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Zdeněk Kotrlý (21.6.1945 - 20.2.2020), disident, autor několika básnických sbírek i beletristických knih.

V roce 1965 se seznámil se svou pozdější ženou Ivou manželem, s níž měl společné nejen pohnuté dětství, ale také zájem o literaturu.

V roce 1968 už byli svoji a Iva čekala první dceru, proto tehdy vzdali plánovanou emigraci. O dva roky později jim nedovolili dokončit školu.
Účastnili se všech akcí a palachiády, takže jsme měli 'docela dobré posudky'. V roce 1972 se jim narodila dvojčata, takže Zdeněk musel vzít kromě zaměstnání na domovní správě ještě práci nočního hlídače.
Byli křesťané, přes emigranty v zahraničí se zapojili do katolické podzemní činnosti. Pak měli ještě další tři děti.

Kotrlí se pak scházeli hlavně s katolíky, kteří také odmítali posílat děti do pionýra nebo svazu mládeže.
Zato v disentu měli Kotrlí štěstí na velké neokázalé osobnosti, zvláště na katolické básníky Klementa Bochořáka nebo Zdeňka Rotrekla. Hodně se také stýkali s disidentskými spisovateli, takže od roku 1981 pozval Ludvík Vaculík Ivu Kotrlou, aby se účastnila vydávání samizdatového Obsahu, který Zdeněk opisoval na třech psacích strojích po jedenácti kopiích. Jednou za čtvrt roku byla přizvána větší skupina disidentů, která se setkávala na takzvaných kvartálech v Praze, Brně, Bratislavě, Bzenci, Kyjově i jinde.
Z té doby je historka, kdy Zdeněk vezl z Brna na "disidentskou" oslavu 50 let od vysvěcení kněze Josefa Zvěřiny na chalupu Rút Křížové u Prahy Zdeňka Rotrekla, Jana Trefulku, a Milana Uhdeho. Tehdy všechny přístupové cesty obsadila Státní bezpečnost, která auto zastavila a ptala se ho, kam jedou. "Podívejte se, my jsme spolupracovníci tajné bezpečnosti a my tady máme úkol, proto sem jedeme," vymyslel si hned nečekanou výmluvu. Toho dne se tedy jeho auto na setkání dostalo jako jediné.
Při jedné domovní prohlídce u Kotrlých Zdeněk přinutil estébáky nechat přepsat protokol o domovní prohlídce kvůli špatně uvedenému jménu své ženy, takže při celodenní prohlídce jeho tři nejstarší děti zatím stačily naházet většinu "závadových" materiálů do světlíku a pak při prohlídce bez hnutí seděly na pohovce nacpané rukopisy. Nakonec dostal podmíněný trest za "poškozování zájmů republiky v cizině".

Rodina pak zažila velkou vlnu solidarity od křesťanů ze Západu, doma to tak slavné nebylo. Nejstarší dcera neměla šanci dostat se na žádnou z vysokých škol a emigrovala kvůli tomu v 18 letech, díky katolíkům ze Západu, do Belgie. S rodiči se ovšem několik let nemohla vidět. V roce 1990, kdy se její manžel aktivně angažoval v polistopadové politice, se jí narodilo šesté dítě. (zdroj životopisu: www.idnes.cz)