Irena Piloušková

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1993

Nová kniha

Buď hodná

Buď hodná - Irena Piloušková

Psychologický román rozprostřený v čase přes čtyři generace, ve kterém se pravda odhaluje postupně a nenápadně. Zmizela žena. Žena, která má svůj život i ži... detail knihy

Populární knihy

Buď hodná
Buď hodná
Hvězdy s nadějí
Hvězdy s nadějí
Jeho královna
Jeho královna

Nové komentáře u autorových knih

Jeho královna Jeho královna

„Jak už někdo napsal je to pro náctileté.Ale za mě to byl pěkný a zajímavý příběh ze života který se mnohým z nás stál hlavně co se týká tématu šikané a přátelství či rozpadlé rodiny a problémů v rodině...Kdy na jednu dospívají holku je toho na jednou moc.A poznává že čím je člověk starší nic není jednoduché... vztahy... přátelé či nepřátele...rodina a hlavně vyznat se sám v sobě a pochopit co je a není správné v našem životě.“... celý text
— snílkařka

Buď hodná Buď hodná

„Přála bych si, aby byla autorčina myšlenka více slyšet. Bohužel to nejdůležitější schovala do zamotaného a celkem nudného příběhu. K hlavnímu tématu se dostane jen čtenář, který je ochoten doslova protrpět 320/440 stran plných skoků v čase a zbytečných detailů. Zorientovat se ve 4 hlavních postavách a minimálně 8 vedlejších, ve 4 časových linkách dá samo o sobě docela zabrat. O to víc v případě, kdy nejsou změny označené a čtenář se tak neustále ztrácí. V jednom z případů nám autorka vypráví příběh z přítomnosti, na chvilku si odskočí do dospívání a následně ještě jednou skočí do dětství (v rámci vyprávění z dospívání). Chaos - opravdu pro to nemám jiné slovo. Příliš napínání pro několik málo stran, které se věnují tomu nejdůležitějšímu. Tématu, za kterým jsem tuto knihu otevřela, a dostala jsem jej jen povrchově. Autorka chtěla přiblížit život hlavní postavy, ale udělala z toho až příliš velký chaos plný zbytečných detailů, které její život zase až tak moc neosvětlují. Dalo by se to shrnout do pár kapitol. Dalším mínusem, plynoucím z velmi táhlého děje je, že si čtenář zprotiví postavy ještě dříve, než se začne něco skutečně dít. Ve chvíli, kdy by měl s některými soucítit, bude cítit jen odpor a touhu je nikdy nevidět. Všechny hlavní postavy mají stejný charakterový vzorec: lítost, sobectví, přehánění. Po více jak 300 stranách, kdy jsme četli o tom jak se krájí nudle do polévky, a kdo si v první třídě otloukl koleno, už prostě nemůžete...tyhle postavy mají zavřené dveře. Nezajímal mě jejich osud, jejich bolístky, hlavně ať se za nimi brzy otočí poslední stránka. Zpracování tohoto příběhu mi absolutně nesedlo a já vám jej upřímně nemohu doporučit. Příliš táhlé, matoucí skoky v čase a naprosto upozaděné hlavní téma příběhu. Téma o kterém je potřeba mluvit a které autorka pojala z nového úhlu pohledu, škoda že mu nedala více prostoru - za to jediné: jedna hvězdička.“... celý text
— nela3812

Buď hodná Buď hodná

„Kniha mě zaujala na první pohled obálkou i anotací. Trochu jsem tušila o čem bude. Ale nesedlo mi zpracování, respektive první půlka se strašně táhla, druhá už byla lepší. Autorka přeskakovala mezi různými časovými rovinami a občas jsem se ztrácela, tolik mě to nevtáhlo, přišlo mi to takové rozvláčné. Rozčilovaly mě skoro všechny postavy, některé méně a některé více a měnilo se to v průběhu čtení. Nicméně kniha, kvůli tématu, stojí za pozornost a pokud máte rádi psychologické romány, jděte do ní.“... celý text
— lulucinax

Buď hodná Buď hodná

„V moment, kdy se kniha začíná drtit do dalších pěti nečekaných dějových linek, kniha nečekaně ztrácí drajv až to bolí.“
— Kopta

Buď hodná Buď hodná

„Dana. Mladá usměvavá holka s blond hřívou, která život bere s lehkostí. Miluje tancování, zábavu. Sebevědomá, naivní. Zamilovaná.. A druhá Dana, kamenná, ztuhlá, tichá, nedůvěřivá, uzavřená v perfekcionalisticky čisté domácnosti, bez životního cíle či seberealizace. Kdy se začala pomalu ale jistě ztrácet ? I přes pomalejší a nudnější rozjezd výborný rozbor zničení jedné křehké duše. Rozklad osobnosti mladé sebevědomé holky. Díky špatným rozhodnutím, nulové podpoře rodiny, strachu a citovém vydírání ze strany manžela. Příběh o domácím násilí. Ne o tom viditelném, fyzickém. Ale o tom tichém, skrytém, psychickém, které bolí více než pár facek. Je jen děsivé, kolik takových opravdových domácností existuje. Zmizení Dany na konci příběhu ve mě ještě dlouho zůstalo, stejně tak atmosféra a úzkost jejího manželství. “Přeháním? Vymýšlím si? Nikdy mě neuhodil, nekopal mě. To by přece bylo týrání. Určitě jsou moje emoce nějak divné. Zbláznila jsem se? Vždyť se vlastně nic nestalo. Jen jsme si nerozuměli. Jsem hloupá. Moje selhání. Nic se nestalo.“... celý text
— Limonadovyjoe

Přejít na knížky autora