Jitka Ládrová
česká, 1991
Nová kniha
Němé duše - Jitka Ládrová
Každý si v sobě nese křivdu. Co když ale člověk přijde i o tu poslední šanci na zadostiučinění? Omden z duše nenávidí povolání svého otce, který je majitele... detail knihy
Nové komentáře u autorových knih
Němé duše
„Já se tedy přidám k těm, kterým se kniha líbila. Udržovala mě v napětí celou dobu, nemohla jsem se odtrhnout a hltala každou stránku, abych se dozvěděla, co bude dál. Líbilo se mi, jak se postavy a můj názor na ně proměňovaly během příběhu. Na začátku jsem měla jasný názor, kdo je dobrý a kdo špatný, ale to se pak hodně měnilo. Tak jako v životě, nikdo prostě není jen černý nebo bílý... Pravda je, že některé složité situace se vyřešily jako lusknutím prstu a hrdinové je nechali za sebou jakoby nic a často i ke spokojenosti (nebo možná odevzdanosti) všech. Nebránilo mi to ale v tom užívat si knihu dál... Konec je na můj vkus hodně otevřený. Ale budiž. Každopádně to znamená, že kdyby mělo někdy vyjít pokračování, určitě po něm sáhnu. Děkuji za zážitek!“... celý text
— Marfulka007
Němé duše
„Nebylo to spatne, ale cekala jsem vetsi propacovanost. Pribeh nemel temer zadne kulisy a samotne posatvy to neutahly.“
— kniznidenik
Němé duše
„Wow, tak tahle mimo jsem při výběru čtení už hodně dlouho nemířil. Čekal jsem, no asi úplně nevím co přesně, ale toto rozhodně ne. Můj názor Němé duše bude možná nepopulární, zato upřímný.
Tady bylo špatně snad úplně všechno. Fantasy, kde nejsou nadpřirození tvorové a prakticky ani magie prostě musí vytěžit maximum ze světotvorby a světa, kde se odehrává. Svět musí být něčím přitažlivý a zajímavý. Tady jsou dvě města, o kterých se nedozvíme nic a působí zcela stejně. V říši, o které se nedozvíme prakticky nic.
Člověk by si mohl říct, že to třeba zachrání dobré tempo knihy, zajímavý děj, napínavé drama. Ne, opět nic, Žádná akce, pomalý děj, nekonečné rozhovory. Intriky tak plytké, přímočaré a naivní, že by se za ně školáci styděli. Zápletka s detektivním nádechem z prvního města zcela opuštěna vyústila do ztracena.
Tak ještě by to mohly zachránit famózní postavy, které si čtenář zamiluje. Bohužel ani tady to nevyšlo. Všechny postavy působí velmi podobně, jak podle jedné šablony. Nikdo není zvlášť unikátní. Nikdo neprojde opravdovým vývojem, ač konfliktů a tragédií je na to dostatek. Postavy se nechovají přiměřeně ani svému věku, ani společenskému postavení a jejich jednání často není uvěřitelné. Všichni jsou velmi hodní, tahle kniha by potřebovala nějaké ty hajzly a zaporáky jako sůl. Několik kapitol, kde zaporáky dělá šáhez fakt nestačí, zvlášť, když celá tahle eskapáda Namii jako postavu téměř neovlivní.
Ač je kniha určena dospělému publiku, má v sobě jakýsi ya nádech v podobě (minimálně mentálně) nedospělých hrdinů, kteří v první půli řeší konflikty s rodiči a ve druhé převážně kdo s kým. Hodně se řeší sňatky, hodně se řeší láska a společenské postavení. Když to vypadá na zajímavý problém nebo morální dilema, vyřeší se během pár odstavců a jede se dál. Členění na kapitoly až takhle krátké taky nepovažuji úplně za šťastné.
Opravdu musím hodně pátrat, abych našel něco pozitivního. Tím malým drobečkem, který převážil hodnocení ke 2* místo k jedné byl závěr, který nebyl nikterak přeslazený. Přesto jsou to velmi slabé dvě.
Je mi belmi líto psát takto negativní komentář, ale chci být upřímný a tahle kniha mě opravdu překvapila tím, jak moc mě nebavila a jak mi připadala špatná.“... celý text
— Slezadav
Němé duše
„Čtení téhle knížky pro mě bylo jako jízda tobogánem. Zpočátku jsem si říkal, kde to vlastně jsem, co se děje a jaké to asi celé bude. Čím déle jsem jel, tím více mě jízda uchvacovala a na konci jsem už ani nedýchal a fičel k velkému finále.
Popravdě řečeno jsem už dlouho nečetl knihu jako je tahle. Úplně nejvíc mi připomínala telenovelu, ale dobrou telenovelu, kde se lidé chovají jako lidé (což v sobě zahrnuje i některá nečekaná, hloupá, ale o to více lidská rozhodnutí) a nezírají do prázdna za zvuku dramatické hudby. Je to v podstatě příběh několika lidí, kteří mají své touhy, sny a strachy, za kterými jdou nebo se před nimi snaží uniknout, a přitom do sebe ustavičně naráží, zamilovávají se a nenávidí. Většina věcí se řeší dialogem nebo úskočnou intrikou. Pár lidí zemře a ne moc pěkně.
Od Jitky Ládrové jsem četl už několik povídek, což mi, hádám, usnadnilo orientaci v tomto světě. Hlavně chci ale říct, že co do kvality psaní udělala obrovský krok kupředu. Ne že by povídky byly špatné, ale tady je vidět, jak moc své řemeslo za ten čas vybrousila. První dvě části knihy pro mě byly maličko přešlapováním na místě (byť každá končila krásným zvratem). Ten správný "drajf" knížka nabrala až příjezdem do hlavního města říše a pak už mě osobně nepustila.
Zatím se zdá, že Němé duše budou patřit do té kategorie knih, které buď nenávidíte nebo milujete. Já se hlásím do druhé skupiny a pokud by přišlo na svět pokračování, sáhnu po něm.“... celý text
— Marshal
Němé duše
„Ani mi nevadilo, ze magie je tam, co by se za nehet vlezlo. Nevadí mi komorní drama. To by tu ale nějaké drama muselo byt Absence akce, když už se konecne po sto stránkách konecne něco vyhrotilo, bylo to za par odstavců vyreseno. Co mi dost vadilo, ze ani jedna z postav se nechovala, umerne svému veku. Tomu ze puberťačku všichni poslouchají a muž stary doslova veky, většinou jen prihlizi a nic netuší. Rozvlacny, začátek a epilog, netuší v podstatě behem peti minut uzavře celou jednu zápletku, byl tresnicka na dortu. Bohužel kysela.“... celý text
— Radka.karasova
Jitka Ládrová - knihy
| 2023 |
 Němé duše |
| 2017 | Zpívající věže |
| 2021 |  Město králů |
| 2017 | Struny osudu |
| 2018 | Lovci lidí |
Žánry autora
Povídky Literatura česká Fantasy
Štítky z knih
Ládrová je 8x v oblíbených.
Osobní web autora