Cestujúci
Ulrich Alexander Boschwitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537166/bmid_cestujuci-662a7ee3c0779.jpg
4
73
28
Román Cestujúci Ulricha Alexandra Boschwitza je mrazivý hitchcockovský triler z nacistického Nemecka. Rukopis tejto knihy bol takmer osemdesiat rokov stratený, a keď roku 2018 vyšiel v Nemecku po prvý raz, stal sa nielen literárnou senzáciou, ale aj dôkazom, že o utrpení nemeckých židov sa vedelo už dlho pred vojnou. Písal sa november 1938, keď ťažké čižmy nacistov stúpili na koberec židovského obchodníka Otta Silbermanna. Unikol im len o vlások a vyrazil na svoju bezcieľnu púť naprieč Nemeckom v snahe zachrániť si aspoň holý život. Stal sa z neho štvanec bez možnosti úniku. Román Cestujúci Ulricha Alexanda Boschwitza zachytáva udalosti spojené s Krištáľovou nocou, ktoré rozsahom i brutalitou predznamenali holokaust. Vypálené synagógy, rozbité sklá výkladov, židia zatknutí a odvlečení do koncentračných táborov. Ulrich Alexander Boschwitz napísal román Cestujúci v roku 1938, tesne po pogromoch Krištáľovej noci. Napísal ho závratnou rýchlosťou za štyri týždne a jeho próza má rovnaké tempo. Je to dokonalý triler o zúfalej snahe prežiť v nacistickom Nemecku. Hlavný hrdina Otto Silbermann strieda vlaky, prechádza mestami, stretáva ľudí, z ktorých ide strach. Panika hlavnej postavy sa chorobne stupňuje, až sa napokon desí aj ostatných židov. Dobre situovaný a spokojný podnikateľ sa v priebehu niekoľkých týždňov stane štvancom, majiteľ šesťizbového bytu sa zmení na utečenca bez domova. Román Cestujúci je napínavé i desivé čítanie o Nemecku po prebratí moci nacistami. Ukazuje, že utrpenie židov, ich okrádanie, týranie, väznenie, deportácie a vraždenie patrili medzi všeobecne známe a banálne skutočnosti. Všetci vedeli, čo sa deje, a až na vzácne výnimky mlčali, alebo dianie otvorene podporovali.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Bude vydáno: 2024 , AbsyntOriginální název:
Der Reisende , 1939
více info...
Přidat komentář
Musím říct že je těžké představit si jak by se člověk zachová na místě hlavního hrdiny. Ale musím říct že jsem si celý dej říkal... Uteč... Tohle neřeš.... Co to proboha děláš?... Každopádně ve mě kniha vyvolávala emoce a to je vždy velké plus.
Hlavní hrdina byl ve svých myšlenkách tak roztěkaný, že jsem chvilkama byl i já. Říkal jsem si taky, co to furt (v myšlenkách) plácá, ale pak mi došlo, že i já tak přemýšlím - tak já udělám tohleto; no jo, ale když to udělám, co když se stane toto; tak já to možná neudělám; ale já to přeci chci udělat.
Opravdu silný příběh. Hodně jiný než běžně čtu, ale přišel mi tak trochu nedopsaný děj. Uvidíme ještě se mi to rozleží v hlavě a dám tomu čas.
Jinak samotná knížka dobře vyrobená. Líbila se mi šitá vazba a látková záložka. Přebal knihy byl také dobrý. David
Vynikající kniha! Mrazivé čtení se skvěle vykreslenými postavami a atmosférou doby a s až schizofrenním uvažováním hlavního hrdiny, který je rozpolcen ve svých úvahách o lidech i dění kolem něj - chvíli doufá a věří v lepší vlastnosti známých i neznámých, chvíli propadá naprosté beznaději.
Doporučuji, knih popisujících atmosféru té doby není mnoho.
Příběh plný strachu, zmaru, ponížení a hrůz v době temna v německé historii, kde slovo a význam Žid neměl žádnou cenu. Příběh inspirovaný skutečnými prožitky spisovatele Ulricha, který tuto knihu napsal za čtyři týdny a zemřel v pouhých 27 letech při útoku německou ponorkou na loďi, na které cestoval .
Nenáročná, spíše oddechová, avšak smutná literatura s dokonale vystihnutou atmosférou Německa před válkou. Zajímavostí jsou autobiografické prvky, což mne následně donutilo něco si zjistit o osudech tohoto spisovatele
Z dnešního pohodlného časového odstupu můžeme snadno přemýšlet, proč Židé neopustili Německo. Zde se můžeme vcítit do kůže jednoho z nich. Otto Silbermann, obchodník, za zemi bojoval v první válce. Věřil v německý stát. Považoval se za slušného občana, který by měl být zákony chráněn. A když se stane vývrhelem ve vlastní zemi, tak neví co dělat. Sledujeme jeho zmatení a duševní úpadek v přímém přenosu. Jako bychom byli jeho spolucestující. Každá jeho cesta má smysl v onom bezcílném bloumání.
Jsou tam momenty, kdy s Otto nesouhlasíme. Pokusili bychom se sami znovu překročit hranice, když poprvé to nevyšlo? Sama nevím.
Nelíbilo se mi jeho zalíbení k jiné ženě než manželce a další charakterové vady. Ale to neubírá na kvalitě Cestujícího. Bochschwitz tu zprostředkoval čtenáři dojem, že se nachází v Německu v roce 1938.
Román zobrazuje děsivou situaci židů v Německu ještě před druhou světovou válkou. Jde o osobní, niterné existenciální svědectví, tak dobře zachycené, jaké jsem ještě nečetla. Život obrácený vzhůru nohama, strach o holý život a klaustrofobní bezvýchodnost situace. Zdánlivě je okolní svět stále stejný, ale z některých dříve důstojných občanů jsou najednou podřadní lidé, kteří se bojí existovat. Absurdní realita nedávné historie.
Jedna z prvních knih, která mapuje třicátá léta v Německu. Byla vydaná ještě před druhou světovou válkou a autorem je Ulrich Alexander Boschwitz. Mladý spisovatel, který čerpal ze svých vlastních a rodinných zkušeností a jehož příběh je velice smutný. Líbí se mi, že kniha není černobílá (ne všichni Němci jsou špatní). Stejně tak je na knize zajímavé, jak poukazuje nejenom na hrůzy tehdejšího každodenního života, ale připomíná i to, že pro Židy nebylo tenkrát vůbec jednoduché emigrovat z Německa, vzhledem k (ne)ochotě mnohých států...
Naprosto dokonalá atmosféra. Úžasně vykreslená situace obyčejného muže, který je
ve špatné době na špatném místě a jako bonus má špatný původ. Jak se může během jednoho dne úplně otočit život? Koho můžeme nazývat přáteli? Co je v životě opravdu důležité?
Opravdu, jsem rád, že jsem si tuto knihu mohl přečíst.
Čtivý a působivý román s autobiografickými rysy. Autor prostřednictvím Otty Silbermanna poukazuje na zoufalství a beznaděj statisíců Židů v předválečném období a bojuje s vlastním osudem. Doporučuji, stojí za přečtení...
Velmi zajímavý příběh, až dokument. Při tom dosti čtivý, vypovídající o předválečné době z pohledu přímého účastníka.
Ja mam z knihy smiseny pocity. Jedna se o knizku, ktera popisuje osudy zidovskeho obchodnika v listopadu roku 1938, jak se snazi zachranit jen s aktovkou plnou penez...
Uz jen autoruv zivotopis stoji za precteni.
Jestli se o ni budou ucit ve skolach? Tot otazka
Četla jsem zajímavější knihy na toto téma. Zde se přičítá k plusu to, jak kniha vznikla. Není to pro masového čtenáře, ale je tu neotrele vylicena beznaděj.
Celkově: téma mělo mnohem větší potenciál...
Zajímavé je na knize hlavně to, kdy vznikla. Ano člověk se cítí v bezdějovém běhu událostí ztracen. Stejně jako se asi ztrácela hlavní postava. Četlo se to celkem svižně, jen místy nebylo zřejmé, kdo hovoří... Ale nějak mě nevtála atmosféra, žádný strach, žádné prožití emocí spolu s hrdinou. A nejsem příznivcem nevyřčených konců.
Na druhou stranu je zajímavé, že v knize nejsou hrdinové a nestvůry, prostě jen lidé.
čekala jsem víc... četla se mi celkem dobře, škoda, že konec vlastně žádný není. kniha mi přijde nedopsaná, ¨bez pointy
Četla jsem jako e-knihu.
Bylo zajímavé, " slyšet " to od člověka, který si tím opravdu prošel. Který tu dobu opravdu zažil, bylo to natolik autentické, až jsem z toho měla hrůzu. Jasný, v těchto letech vychází spousta takových knih, avšak od lidí, kteří o tom slyšeli, možná se o tom učili.. ale tohle bylo něco naprosto jiného.
Mám hrůzu z toho, že těch zfanatizovanejch Němců, bylo tolik, že nebylo kam prchnout. Nebylo místo kam se schovat. Muselo to být strašný, opravdu. Z lidí, kamarádů, známejch, se stanou nepřátelé, kteří se k Vám už nehlásej, i přesto, že jim bylo tolikrát pomáháno.. Vám by nikdo nepomohl. Jen proto, že jste Žid. Ta nervozita, se kterou projížděl Německo křížem krážem, a nevěděl, kdy ho někdo pozná a udá.. to, že nevěděl kde a jak skončí..
Nakonec se ani nedivím, že ztratil víru. Přišel o peníze, přišel o svobodu, přišel o svůj život.. taky by mi pak nezáleželo na tom, jestli mě někdo pozná a nahlásí. Prostě nebyla šance. Je to smutné, a já bych to rozhodně nezvládla. Sama ne.
Měli by jsme být opravdu vděční za to, v jaké době žijeme. Měli by jsme být vděční za to, že se nám to vyhlo..
Štítky knihy
Židé útěk německá literatura pogromy Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 holokaust, holocaust romány
Kniha, jejíž četba mi snad nejvíce ubíhala: ani jsem se nenadála a byla jsem v polovině. A druhá věc: ano, jsou to věci, které už jsou dnes notoricky známé, ale autor – mladý muž v roce 1938 – je popisuje jako přímý účastník, s úžasem, který je adekvátní tehdejší době. Jak je vůbec možné, že padly všechny jistoty civilizovaného světa? Jak má reagovat ten, koho se to týká, jak tohle vůbec může pobrat a pochopit? A do třetice přidám to, co je pro mě – člověka dnešní doby - naprosto nejhorší a nejméně pochopitelné: z doslovu je patrné, že po křišťálové noci se velmoci od židovského problému zcela distancovaly a emigraci židovského obyvatelstva utlumily na minimum!
A to už ani nemluvím o Dunera boys – ostudné kapitole (kolikáté už?) britských dějin, která se týká už „jen“ autorova života a je zmíněna pouze v doslovu . . .