Co tě nezabije
Aňa Geislerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521041/bmid_co-te-nezabije-qCX-521041.jpg
4
118
32
„Když se zamyslím nad všemi svými povídkami jako nad celkem, dalo by se říct, že v mém světě nejsou lidé dobří ani lidé zlí. Jsou v něm lidé snažící se o dobro zlou cestou anebo dobří lidé nacházející odpověď v něčem velmi zlém (ať už pro okolí, nebo pro ně samotné). Myslím si, že v každém zlém činu se dá najít právě to tenké černé vlákno, které vás nakonec dovede k jeho motivaci. Něco, co lidi přiměje dělat věci, které nejsou správné. Někdy je to bolest, někdy bezmoc, někdy příliš krutá pravda a někdy neschopnost rozumět sám sobě a ostatním lidem. Zkrátka černobílý svět neexistuje.“ První sbírka povídek držitelky pěti Českých lvů a jedné ceny Magnesia Litera.... celý text
Přidat komentář
Povídky z pera herečky Geislerové byly celkem zajímavým překvapením. Jako herečka je mi velmi sympatická, jako autorka umí rozhodně psát čtivě a umí vytvořit celkem zajímavé povídky se všedními problémy, se kterými se lidi potkávají. Většinou to bylo tedy až moc na to, aby to bylo uvěřitelné, ale pro ten určitě wow efekt to fungovalo. Některé povídky mě bavily, jiné pro mě byly takové dost průměrné. Celkově milá knížka s hezkou obálkou :)…
Od autorky jsem četla fejetony v časopisu Elle, které se mi natolik líbily, že jsem je sbírala a následně nechala sešít. A ony později vyšly jako kniha. S povídkami je to ale něco uplně jiného. Jsou opravdu ponuré, mrazivé, kde se to v autorce bere? Asi nejoriginálnější nápad na příběh mi přišel v povídce Její rodina. Mapa mi přišla jak z autorčina života. Důkaz velice vtipný, alespoň ze začátku. Návrat a Motýlek se mi moc nelíbily. I když "líbit se" tady úplně nefunguje. Opravdu povedené jsou Ema má babičku, Milada, Moře a The Eden Garden. A nejstrašlivější byl pro mě Sněhulák, z toho mi bylo vyloženě zle na duši a nejen kvůli závěru příběhu. Závist je strašná vlastnost a ještě když za to člověk nemůže, ale dohnalo jej k tomu jeho prostředí, ve kterém vyrůstal a které si nevybral. Dvě stejně staré holčičky a tak odlišné osudy. Smutné a hrozivé, brrrrr! A potěšilo mě, že pokud se v některé z rolí objevil alkohol, vedl vždy k něčemu špatnému. Protože tak to prostě je. Aňa Geislerová opravdu psát umí a ten její mozek tedy vymýšlí věci...asi jsem radši za ten svůj, v tomto ohledu úplně prázdný.
Mně se povídky Aňi Geislerové moc líbily. Mají své zvláštní kouzlo. Jsou jiné a zajímavé. A líbily se mi všechny. Zkrátka tento styl povídek můžu. V některých momentech mi to přišlo trochu jako povídky J. D. Salingera, (nevím, co mě k tomu vedlo!! ), ale při čtení "Co tě nezabije" jsem si na jeho "Devět povídek" vzpomněla...
Kniha mě velmi překvapila. Předtím jsem četla knihu P.S. a ta mě vůbec nebavila. Takže jsem v tomtéž duchu přistupovala i k této knize. Ale byla naprosto skvělá. Přečetla jsem ji za jeden den.
Překvapivě povedená sbírka povídek, výběr interpretů také sedl.. hodně ze života, ani jedna povídka mě nenudila a to je co říct :-)
Povídky jsem neznala. Jak zde už někdo napsal, nebyli mi hrdinové vždy sympatičtí a jejich jednání bylo na hraně. Ale není smyslem každé knihy mít hrdinu sympaťáka a klaďáka. Mě se to moc líbilo, Aňe fandím.
Aňa se mi líbí jako herečka a její knížka byla fajn. Četla jsem od ní jen tuhle jedinou, ale četla se dobře. Bavila mě. Jestli si koupím a přečtu další, nevím, ale tuhle rozhodně nezavrhuji
Moje první setkání s Aňou jako spisovatelkou a vím, že poslední. Četlo se to dobře, svižně, ale některé povídky mi přišly prázdné, možná proto, že byly ze života, ve kterém se nic moc neděje? Nevím. Četla jsem před týdnem a některé si vůbec nepamatuji, neoslovilo mě to.
Některé povídky jsem již znala ze souborů povídek, ale celkově se mi to líbilo.
Protagonisté a protagonistky těchto povídek vám asi nebudou moc sympatičtí. Někteří se chovají podivně, jiní zvláštně, mnozí nepředvídatelně. S jejich řešením životních situací můžete bouřlivě nesouhlasit nebo naopak tiše přitakávat, v každém případě vás ale něčím zasáhnou a přinutí se zamyslet.
Aňa píše čtivě, lehce a její příběhy nekloužou po povrchu. Je znát, že o svých postavách přemýšlí, a tak trochu vidí i za obzor. I proto stojí za přečtení.
Aňu Geislerovou jako herečku nemusím, ale její literární počin mě překvapil, řekla bych, že "na herečku dobrý". Nejvíc mě zaujala povídka Její rodina. Jako jednohubka na odpoledne je to v pohodě, díky pochmurnosti povídek to ale nemusím číst podruhé.
Dost mě překvapil dobrý sloh. Některé povídky byly fajn, jiné méně, ale celkově se mi kniha líbila.
Povídky se mi líbily. Kdysi jsem četla i knihu P.S. a ta mě zaujala natolik, že jsem si tuto knihu přála k Vánocům. A nelituji. Souhlasím, že recyklované povídky jsou podvod na čtenáře, ale pro mě byly naštěstí všechny nové.
Určitě lepší než P.S...
Ale teda uvědomění, že jsem už třeba půlku povídek kdysi četla, nic moc.
Každá povídka má něco do sebe, ale nejvíc mě oslovila "Moře" a "the Eden hotel".
Tohle je obří PODVOD na kupující. Jsou to z velké většiny zrecyklované povídky, které už dávno vyšly, ale jinde.
Při čtení mi pokaždé došlo, že jsem povídku už někde předtím četla... Po 5. povídce mě napadlo podívat se na konec... Tam je přiznané, že 7 z 10 povídek už vyšlo ve sbírkách, které jsem četla... Kdyby to bylo hned na začátku sbírky, rovnou bych ty povídky přeskočila... Nemůžu říct, že by již zveřejněné povídky nebyly dobré. Byly. A dost. Ale času je málo a knih, které chci číst, je hodně :-)
Každopádně povídky jsou dobré, většina z nich mě bavila i napodruhé. Moc mi nesedly poslední dvě nové, Moře bylo od bodu zvratu super.
Knihu jsem si koupila na nějaký vnitřní impulz, který mi říkal, že to bude stát za to. A taky, že jo!
Od Ani jsem nikdy předtím nic nečetla, a tak jsem neměla žádná očekávání.
Byla jsem mile překvapená. Ačkoli povídky moc nemusím, tady mi to nevadilo. Naopak jsem ocenila, že je to oddychové čtení a teď před Vánocema při tom shonu, se mi kniha náramně hodila. Přestože se povídky nesly v temném duchu, určitě se k nim zase někdy ráda vrátím zpět.
Recyklovaná sbírka povídek. Z 10 povídek jich bylo již 7 publikovaných někde jinde. Koupit si tu knihu a zjistit to, byla bych asi rozmrzelá. Všeho všudy se mi líbily 3 povídky. Zbytek si ke mě cestu nenašel. Odpočinkové čtení, které neurazí ani nenadchne. 2/5
Část díla
Autorovy další knížky
| 2015 |  P.S. |
| 2023 | Co tě nezabije |
| 2021 |  Dopisy Ježíškovi |
| 2019 | P.S. – diář 2020 |
| 2022 | Dobrý rok 2023 |
Knížka milá, povídky ze života. Paní Aňa má talent. Mám ji ráda. I její sestry jsou šikovné a krásné. Ilustrace paní Lely jsou nádherné.