Trůnu předurčená
Hannah Whitten
Prvorozená je pro trůn předurčená, Druhorozená Vlku zaslíbená. Reda s Vlkem konečně odrazili útok dávných Králů, ale zaplatili za to vysokou cenu. Redina milovaná sestra Nei, Prvorozená, se propadla do Říše stínů – převráceného království, kde jsou už celá staletí uvězněni krutí bohové z legend a bájní Králové zde pomalu získávají nadvládu. Nei však získá spojence – i když kdyby měla na výběr, zvolila by si kohokoliv jiného na celém světě. Je to totiž padouch, který jí málem zabil sestru, sám krutý král Solmir. Solmir chce s Říší stínů skoncovat a věří, že pomoc Nei může být klíčem k jejímu zničení. Aby se to však podařilo, budou se oba muset vydat na cestu nebezpečnou krajinou, aby našli tajemný Strom srdcí a nakonec si sami pro sebe vzali temnou, zvrácenou moc, jíž bohové vládnou. V tomto skvěle napsaném pokračování příběhu Divého lesa vás čeká láska, magie i napětí. Vyprávění se silnou atmosférou stejně jako první díl používá prvky ze známých pohádek a odehrává se v epicky budovaném světě. Čeká vás okouzlující čtení od nové autorky v oblasti fantasy, jejíž hlas není nepodobný například legendární Naomi Novik.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , King CoolOriginální název:
For the Throne, 2022
více info...
Přidat komentář
Zvládla jsem celou knihu za necelé dva dny, co si budem, byla to fuška. Stihla bych to i rychleji, ale aspoň trochu se spát musí.
Nei mě v prvním díle docela štvala, z části mě štvala i v tomto druhém. Občas se chovala fakt na facku, ale vynahradil mi to Solmir, který byl dokonalý ne-hrdina. Líbil se mi příběh, trošku kulhala linka s Redou a Vlkem, ale jsem ráda, že tam byli. Maličko mi trvalo se zorientovat, protože už jsem Vlčí díl četla před nějakou dobou, ale šlo to. Já můžu doporučit, bavila jsem se.
První díl byl ještě průměr, ale toto byl popravdě docela průšvih. Vše se straaaaaašně moc táhne, všechno hroooozně dlouho trvá a všechno se tak mooooooc okecává.
A proto jsem taky tento díl četla fakt dlouho, totálně jsem se nutila číst, na chvíli jsem si dokonce dala pauzu (chvíle znamená asi 2 měsíce). A dočetla jsem to jen kvůli tomu, abych se dozvěděla, jak to s tou Nei dopadne.
Nei a Solmir tu byli hlavními tahouny příběhu. I když se tu objevovala i Reda s Vlkem a svými přáteli, ti se jen plácali od ničeho k ničemu. Dialogy mě občas nudily, občas jsem si už nepamatovala, o čem vůbec čtu a taky jsem měla problém, že jsem první díl četla už před delší dobou, a proto jsem si nebyla jistá některými postavami – za to si ale můžu sama.
Když jsem se po tak dlouhé době dostala na konec, odfrkla jsem si, že to mám konečně za sebou. Ale abych jenom nehanila, závěr celého příběhu mě překvapil, rozuzlení bylo zajímavé, nečekané, a dokonce jsem se i dojala. Bohužel to ale celý příběh nedokázalo zachránit.
Já vlastně nevím co si myslet. Celkově se mi tento smyšlený svět líbí. Miluju to prostředí lesa i to temné prostředí ze světa stínů, ale přišlo mi, že se u linky Nei nějak motáme v kruhu. ALE! .. zase se mi moc líbilo jak byli světy vykresleny. Vždy jsem si dokázala vše představit i to co se týče postav. Autorka má určitě dar popisu, to ano.
Druhá kniha za mě nemusela být tak dlouhá, ale jo, vlastně se mi to líbilo a na čtení jsem se těšila, i když jsem měla během čtení čtecí krizi (tu ale nepřisuzuji této knize) .
První díl asi o něco víc, ale nakonec jsem i tomuhle dala 4*.
Vlku zaslíbená a Trůnu předurčená je duologie, tedy sláva! Je tam konec. Jednička se mi líbila víc, byla jednodušší, ale emocionálně silnější… Každopádně druhý díl je takový tmavý, ponurý, větší souboj magie a zla.
Už při dočítání Vlku zaslíbené mi bylo jasné, že druhý díl bude parádní. Mnohem lepší. Moje tušení bylo správné, tato kniha je luxusní natolik, že se moje čtenářské srdce teteli blahem. Říše stínů, monstra, stáří bohové... dokonalá Švadlenka, Vědma...je to ponuré, depresivní. Plné ostrých zubů, kostí a temnoty. Dějová linka Nei mě uchvátila, Solmir jako padlý král je jí důstojným partnerem v příběhu. Souboj magií, ke kterému celý děj spěje, je impozantní. Neponechávám si mnoho knih po jejich přečtení, ale tato duologie má v mé knihovně místo jisté.
Kniha Vlku zaslíbená se mi moc líbila a měla naprosto skvělou atmosféru, tak jsem byla na příběh druhé sestry docela zvědavá. Nebylo to špatné čtení, ale kvalit prvního dílu to nedosáhlo.
Říše stínů měla být asi temná a děsivá, ale někde se to zadrhlo a ve výsledku byla spíš nudná. Romantickou linku mohla autorka klidně víc rozvinout. A neustálé opakování, že je vše šedé, všude jsou kosti a všichni mají jizvy, mi trošičku lezlo na nervy.
Za to linka Redy a jejích přátel byla docela fajn, i když se opakoval motiv z prvního dílu - záchrana někoho, kdo nechce být zachráněný.
V závěru knihy se mi líbilo, jak to autorka vymyslela, hezky to do sebe zapadlo.
Naprostá ztráta času. Opakování téhož (rozhodnout se musí sestra sama), nepřekvapivé zvraty (kdo bude zrádkyní a jak se nakonec zrádkyně zachová), nelogické chování postav zvláště u Kiri, proč by nebezpečnou velekněžku nechali dál vést nějaký řád? Šedá magie a převrácený svět plný kostí má moje menší sympatie nez Divej les, atd. Zápletka neoriginální, není moc o čem přemýšlet a tak bylo mojí chybou, dočítat až do konce. První díl byl o něco lepší a to jsem doufala v opak.
První díl mě nadchl a nutně jsem potřebovala druhý. S tím jsem ale měla trochu problém. Začátek mi přišel takový nijaký. Nebyla jsem schopná se začíšt. Potom ale děj dostal ten správný spád a už mě to zase bavilo. Za mě autorka umí velice dobře popsat prostředí a pocity postav.
Druhý díl série Divý les mě bavil stejně jako příběh Redy a Vlka. Trochu předvídatelný, ale jinak krásně temný příběh o naplnění jednoho dávno osudem napsaného proroctví. Konec mě potěšil a přinesl i malé překvapení v osobě majitele tajemného hlasu, který k sestrám promlouval :-)
První díl duologie Divý les s názvem Vlku zaslíbená mě okouzlil. Zajímavě převyprávěná verze Červená Karkulka s Kráskou a zvířetem v jednom, odehrávající se v netradičním prostředí temného nakaženého lesa byla úžasná. Na druhý díl jsem se tedy velmi těšila, protože jsme se tentokrát s Redinou sestrou Nei měli podívat na druhou temnou stranu příběhu. Možná jsem neměla mít od příběhu tak velká očekávání, protože ta se rozhodně nenaplnila.
Přiznám se, že Nei mě jako postava v prvním díle nezaujala, ale v Trůnu předurčené se její charakter dočkal pochopitelné změny a dosti jsem si ji i její předurčený osud a zajímavě pojatý charakter oblíbila. Stejně tak se mi líbila i postava krále Solmira, u kterého se ukázalo, že jeho pohnutky jsou jiné, než se v první díle mohlo zdát. Postavám tedy nemám co vytknout.
Děj byl dle mého názory mnohdy táhlý a putování Říší stínů nebylo tak záživné, jako poznávání Divého lesa v prvním díle. Chápu, že hrdinové musí dojít ke svému cíli a projít zkouškami, ale opravdu to muselo trvat tak dlouho? Muselo to být tak repetitivní? Spíše se mi více líbily kapitoly jiných postav než té hlavní, protože ty alespoň měly lepší spád.
Přes první půlku knihy jsem se velmi těžce dostávala. Druhá polovina knihy sice již nabrala spád a rychlejší tempo, ovšem samotný konec se mi zdál pak zrychlený a velmi zvláštně pojatý s takovým nějakým happy endem.
Trůnu předurčená by možná zasloužila lehké zkrácení a prohloubení romantické linky mezi Nei a Solmirem, protože ji bylo pomálu, a proto mi konec nepřišel tak procítění jako v případě prvního dílu. Knížka je sice příjemným ukončením příběhu dvou protikladných sester, ale má očekávání bohužel nenaplnila.
Druhý díl jsem četla s odstupem od prvního, takže mi chvíli trvalo si vzpomenout na to, kdo je kdo a co se tam vlastně dosud stalo.
Neina linka mě tentokrát zaujala víc než Redina a i když je tam spousta neopravených překlepů (zase jsme se dostali do fáze, kdy šetříme za korektury?) a občasné zmatky, kniha mě docela bavila a občas i mile překvapila i nějakým tím životním moudrem.
Kdo z nás je dobrý?
A kdo zlý?
Co o tom rozhoduje? Naše činy?
Kolik toho dokážeme unést?
A potřebujeme vůbec duši?
I přes jistou předvídatelnost chválím i sympatický konec, a v podstatě "happy end" pro všechny postavy.
K této duologii se už asi nevrátím, ale byla pro mě (po šílených knihách Armentroutové) příjemným počtením.
(SPOILER) Na druhý díl jsem se těšila, první se mi líbil moc. Dvojku jsem četla na víckrát, než by mi bylo milé, ale Říše stínů pro mě bohužel nebyla tak záživná jako Divý les. Přesto jsem si příběh Nei užila, její chemie se Solmirem byla nepopiratelná. Ta romantická linka mě bavila asi nejvíc. Každopádně duologie je to pěkná a třeba se k ní v budoucnu vrátím.
Po prvním díle kdy jsem byla přímo uchvácená a vtažena do děje jsem se tady tak nějak nudila a nutila číst. Trvalo mi skoro dva týdny než jsem dočetla a to je na mě opravdu děsná doba .. možná to bylo týdenní pauzou mezi díly, jelikož jsem druhý díl sehnala až po několika dnech v knihovně a než si jí vyzvedla trvalo to .. nevím protože příběh Nei byl přeci dobrej .. nevím přesto hodnotím nižším počtem hvězdiček ... ale celkově obě sestry měly skvělé příběhy a já si to s nimi užila :)
Knihu jsem měla možnost si přečíst v rámci spolupráce s @knihydobrovsky a byla jsem nadšená.
,, jsi v Říši stínů, protože potřebuji tvou pomoc,,
Reda s Vlkem odrazili útoky dávných králů, ale cena je příliš vysoká, Redina sestra Nei se propadla do Říše stínů, tady jsou uvěznění dávní Králové a krutí Bohové. Je to děsivá země, kde Nei musí splnit důležitý úkol a její spojenec je zrovna ten, kterého by si nikdy v životě nevybrala... Krutý král Solmir, ten který málem zavraždil Redu.
Divý les pohltil Redu a tak svět pod ním pohltil Nei
Nei se snaží zachránit Redu a Reda zase Nei. Obě na opačné straně a obě dělají vše proto, aby se záchrana podařila.
Solmir má v plánu s celou Říší stínů skoncovat a Nei by mu mohla pomoci. Proto spolu získávají moc, kterou si berou v Říši stínů a blíží se k dokončení svého cíle. Můžou dokázat spolu porazit něco tak mocného, jako je děsivá a nepředvídatelná celá Říše stínů kde vládnou krutá monstra?
Reda s Vlkem a přáteli se snaží přijít na způsob jak Nei zachránit, vychází na povrch spousta překvapivých zjištění a není to vůbec snadný úkol....
Má Reda a Nei šanci, že se znovu setkají? Podaří se jim společně vyřešit krutý osud? A co Solmir? Bude na jejich straně, nebo je podrazí pro svůj záměr?
#knihydobrovsky #spoluprace (instagram - Booktherapy )
Druhý díl série Divý les. Moc děkuji za poskytnutí knihy @knihydobrovsky. #spoluprace
Už z prvního dílu jsem nebyla bůhví jak nadšená, ale skončil otevřeným koncem a já tak nějak pořád doufala, že druhý díl bude lepší a hlavně, potřebovala jsem vědět, jak to skončí.
No, takže lepší není. Je horší. Z knihy by mi stačilo maximálně sto posledních stran. Ostatní bylo zbytečné a zdlouhavé, dokola opakující se.
Stále si stojím za tím, že mě více baví příběh z pohledu Redy, i když v tomto díle už Nei byla záživnější.
3/4 knihy byly neskutečně unavené a zdlouhavé. Skoro celá kniha se odehrávala v Říši stínů. Autorka se dokola opakovala, jak je tam vše šedé a jak moc jsou bohové nebezpeční, i když to nakonec pravdou nebylo. Bavil mě samotný popis bohů, hlavně jak vypadali a kde žili.
Moc hezky napsané byly vztahy a romantické linky.
Očekávaný konec byl uspěchaný a na to, jak dlouho jsme na něj čekali, tak byl odbytý za pár stran. To už to autorka mohla dát do jednoho dílu a udělala by lépe. Štěstí, že je to "jen" duologie a trapení už nebude pokračovat. Četla jsem to skoro týden, což je u mě nezvyklé.
Originalita se příběhu nemůže upřít, i když provedení a dotažení dost pokulhává.
Číst to znovu už vážně nepotřebuji a ani čtení nedoporučuji. Sice fantasy světy miluji, ale tento mezi ně bohužel nepatří.
Na knihu Trůnu předurčená jsem se opravdu těšila, protože první díl mě hodně bavil. Bohužel si kniha neudržela napětí prvního dílu a čtení jsem si až tolik neužila. V příběhu o Redě a jejím Vlkovi se našlo pár nudnějších částí, ale příběh o Nei a jejím životě v říši stínů jich byl plný.
Cca první polovina knihy byla opravdu hodně utahaná a nezachránil to ani příjemný styl psaní autorky. Nemohla jsem se začíst a putování Říší stínů mě zas tak moc nazaujalo. Navíc bylo proloženo částmi z pohledu jiných osob, které za mě nebylo až tak důležité, nebo se aspoň nemuselo objevit v takové míře. Našlo se několik momentů, které byli záživné, ale většinu času jsme se spíš pohybovali v šedé zóně, kde nebylo nic co by zaujalo.
Myslím, že kdyby autorka celé putování Prvorozené za poznáním zkrátila na polovinu byla by kniha mnohem záživnější. Chápu, že si Nei musela najít svou cestu stejně jako Reda, ale Divý les byl o něco záživnějším místem pro vyprávění. Druhá polovina knihy už odsýpala o něco lépe a děj byl trošku akčnější.
Na knize se mi líbila celková chemie mezi jednotlivými postavami, která opět fungovala skvěle. Také zajímavé a originální prvky příběhu, které aspoň částečně vyvažovali utahaný děj. Konec příběhu byl takový pohádkový a možná trošku uspěchaný přitom jak dlouho jsme na vyvrcholení děje čekali. Jako celek kniha nebyla špatná, ale první díl jsem si užila rozhodně více.
(SPOILER) Moc dobrý druhý díl. Rozpracované děje byly dost drsné, Králové se zdáli být neporazitelní a Nei měla víckrát nakročeno k zániku. Naštěstí měla sestru milující až za hrob... Konec byl smířlivý. Jediné, co mě mrzelo, bylo to, že Reda a Eammon přišli o svůj vnitřní zlatý les.
Moc pěkná fantasy, na kterou jsem se moc těšila. Jedná se o pokračování prvního dílů, kdy druhé z dvojčat (vlastně prvorozená) propadne do říše stínu. Reda je celá bez sebe a snaží se sestře co nejrychleji pomoct, aby se dostala zase zpátky na zem. Nei mezitím bojuje se svými vnitřními démony a k ruce má Solmira, kterého nenávidí za to co se stalo. Postupně ji, ale monstra a bohové lezou do hlavy a ona zjišťuje, že kdyby nebyla tak přesvědčená o své pravdě, tak se nic z toho nemuselo stát a mohla si žít svůj královský sen. Popis říše stínů byl hrůzostrašný, tak jako proměna Solmira a Nei v monstra...