Dobrovolnice
Hana Hindráková
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/179062/bmid_dobrovolnice-179062.jpg
4
133
133
Amélie objeví inzerát na práci dobrovolnice v uprchlickém táboře Kakuma v Keni. Zaplatí poplatek, ale po příletu zjistí, že naletěla podvodníkům. Začne pomáhat ve slumech, kde panují otřesné podmínky. Navíc zde někdo unáší děti. Amélie zkusí pátrat, netuší však, jaké nebezpečí jí hrozí. Jednoho dne procitne v chýši v zakrváceném oblečení a vůbec nic si nepamatuje.... celý text
Přidat komentář
Kniha z prostředí africké Keni vykresluje příběh mladé ženy, která se přes internet domluví s místní neziskovkou s tím, že přijede, a bude pomáhat potřebným. Zcela naivně důvěřuje všem kolem sebe, a tím se zaplétá do problémů. Jednoduchý a srozumitelný pohled do života místních obyvatel, a nebezpečí a nástrah, které ze všech stran čekají na odvážlivce, kteří se rozhodnou singl se vydat do tak nebezpečné země.
Taková pohádka pro důvěřivé - je v ní hodně popisů afrického prostředí a atmosféry, hodně klišé, jsou v ní podvodníci a zločinci, srdceryvné loučení s matkou, hledání otce, erotika, přepadení, ztráta paměti, šaman i záchrana života v posledním okamžiku - a závěr jak z dívčího románku.
Jednoduchý dobrodružno-romantický príbeh, kde jeho najväčším bonusom je atraktívne prostredie Afriky.
Nemôžem poprieť fakt, že kniha sa dobre číta, ale je napísaná takým akoby amatérskym spôsobom.
Nechcem tým autorke nič vyčítať, no počas čítania som mala neustály pocit, že jej ani nešlo o dôveryhodné vylíčenie osudov hlavných postáv, ale akoby chcela na pozadí ich príbehu hlavne poukázať na "bolesti" Afriky, medzi kt. patria aj únosy detí rôznými radikálnymi skupinami a ich zneužívanie, či už v prípade chlapcov ako detských bojovníkov alebo dievčat na prostitúciu.
To, že potavy mi vôbec neboli sympatické a nepresvedčili ma o možnej reálnosti ich konania, však neuberá na dôležitosti posolstva tejto knihy.
Kniha má pěknou obálku. Na mé poměry je docela tenká, rychle se četla. Souhlasím s ostatními, že by se mi líbilo, kdyby některé pasáže byly více rozepsané.
Byla to zatím má první kniha od autorky, přečtu si i její další. Třeba budou o chloupek lepší.
„Vyspělé země by měly zastavit oficiální rozvojovou pomoc, protože za posledních 40 let to bylo pro Afriku zničující. Země, které dostaly nejvíce humanitární pomoci, se nacházejí v nejhorším stavu. Kdyby západ přestal rozdávat, něžný Afričan by si toho ani nevšiml, zasáhlo by to jedině úředníky.“ – str. 112 –
Příkladem je například proslulý slum Kibera s více než milionem lidí žijící pod hranicí chudoby. Za tímto slumem stojí výstavní domy a vily boháčů obehnané elektrickým plotem.
Pro mne zatím nejslabší, jakou jsem od spisovatelky četla. Trochu neuvěřitelné. Hodně velká oddychovka. Ale jako první téma výzvy 2019 mám splněno :o)
Opět po knize autorky Očarovana další úžasná kniha přečtena za jeden den jedním dechem. Tuto autorku mohu už směle zařadit mezi moje oblíbené autorky. Doporučuji všem ....
Kniha se mi líbila, až na ten rychlý, málo rozepsaný konec, možná až moc neuvěřitelný a happyendový.
Kniha se četla dobře, ale přišla mi krátká, dost věcí by se dalo rozvinout a prohloubit. Konec je jak z červené knihovny, ne že bych neměla ráda happyendy, jen mi to přišlo takové narychlo...ale časem si přečtu i další knihu...
Kniha se moc dobře četla, pěkný příběh z Afriky, přesto ale, některé pasáže mohly být podrobněji rozepsané a více popsané...
Afrika není má láska. Vím, že se nikdy nepodívám do Keni a jsem ráda , že si můžu v pohodlí aspoň číst. S hrnkem čaje v teplé posteli , čistá, sytá a jen prožívat v mé mysli , co zažila Amelie . Je to dobrodružný příběh pro mladé a odvážné lidi a mě chytil a nehodnotím hloubku nebo propracovanost. Čte se rychle a má spád . A to jde především.
Nějak nevím, jak se vyjádřit. Téma obchodování s dětmi je bezesporu velmi zajímavé, a zasloužilo by si více prostoru, ale namísto toho bylo spíše jen okrajově nakousnuto. Konec jako z červené knihovny byl pro mě opravdu zklamáním.
Anotace zněla tak lákavě, ale už při čtení se dostavilo velké zklamání. Příběh je povrchně a "lacině" zpracován, že jsem se v podstatě těšila, až ho dočtu - závěr byl předvídatelný, překvapení se nekonalo. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu červenou knihovnu, kde se "vrabčáčkuje" a cvrliká, a nikoli příběh ze syrového a surového prostředí, kde se obchoduje s dětmi a jiné děti fetují na ulici lepidlo.
Přečteno za den. Líbila se mi. Četla se dobře. Jen byla trochu povrchní. Na 220 stranách se stalo tolik příběhů, že kdyby byl popis podrobnější, mohla z toho být krásná 500stránková kniha. :-)
Přečetla jsem knihu rychle, tak rychle, že teď, zhruba po měsíci, si už jen matně pomatuji, o čem byla. Je zanesena jinými ději, jinými příběhy, prostě se k ní nebudu vracet. Nijak zvlášť mě nezaujala, ale ani jsem ji nepřestala rozečtenou číst, což často činím. Takže tak nějak.
Štítky knihy
Afrika Keňa dobrovolníci, dobrovolná služba dobročinnost
Autorovy další knížky
| 2012 |  Děti nikoho |
| 2017 | Smrtící byznys |
| 2014 |  Dobrovolnice |
| 2018 | Nezlomný |
| 2016 | Lovci lebek : český thriller z prostředí speciální pátrací jednotky |
Do třetice všeho dobrého a zlého. Moje třetí a poslední kniha od této autorky, na víc už nemám sílu. Knihy se čtou velmi rychle, ale pro mě jsou hrdinky nevěrohodné. Příběh v této knize byl takový jednoduchý, plochý a psaní je opět takové amatérské. Závěr knihy happy ende - kýč jak bič.