Tiamatin hněv
James S. A. Corey
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448874/bmid_tiamatin-hnev-9M3-448874.jpg
4
100
100
Další část sci-fi série, která ve stylu klasické space opery pokračuje v líčení nesmiřitelných vesmírných konfliktů. Třináct set bran otevřelo lidem hvězdné soustavy v celém vesmíru. Zatímco lidstvo buduje na troskách mimozemské civilizace vlastní mezihvězdnou říši, objevují se nové záhady a hrozby. Posádka Rosinanty roztroušená do všech koutů říše mezitím udatně bojuje ztracenou bitvu proti Duartovu autoritářskému režimu. Vzpomínky na staré pořádky pomalu blednou a budoucnost pod věčnou nadvládou Laconie nabývá stále jasnějších obrysů. Proti hrůzám, skrývajícím se mezi světy, nebudou pouhé ambice a odvaha stačit. A když se zdá, že už není naděje a budoucnost je nezvratitelná, zasahuje záhadná mimozemská inteligence.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , TritonOriginální název:
Tiamat's Wrath, 2019
více info...
Přidat komentář
Je vidět, že autorovi (autorům) nedocházejí dobré nápady a děj celé série je zajímavý a stále čtivý. V každém díle této série se vždy objeví nějaká nová proměnná, která naprosto změní situaci, přičemž se nijak nemění celková koncepce příběhu. Proto doufám, že ani 9.díl nebude vyjimkou.
Jenom mi přijde trochu divné, že jsem nikde nenašel jiné knihy od autorů které by byly přeloženy do češtiny.
Aj keď toto nie je finálny diel série, tak je môj najobľúbenejší, na rozdiel od predošlej knihy, u ktorej som sa väčšinou nudil, túto som čítal so zatajeným dychom a celý napätý. Konečne sa začalo vo veľkom riešiť tajomstvo okolo tvorcov protomolekuly a ich ničiteľov, a dianie v slnečnej sústave nabralo rýchly spád. Za mňa je toto vrchol série.
Vesmírný entity zase po dlouhé době hrají výraznou roli a čtenář dostane odpovědi na velkou část otázek. Překlad má konečně na svědomí novej člověk a sérii to výrazně prospělo, vetšina neduhů s překladem spojených, na který trpěly všechny předchozí knihy, je pryč. Škoda jenom té obálky. Vůbec nechápu rozhodnutí Tritonu takhle ke konci série najednou sáhnout po nepůvodní ilustraci.
Konečne!!! Neznáma entita z mimopriestoru dala o sebe riadne vedieť a to v reálnom čase a naprieč viacerými hviezdnymi sústavami. Anihilácia bola totálna a kde totálna nebola, bola "iba" smrtiaca či mrzačiaca. To, že stále nevieš odkiaľ a aká forma to vlastne je, nie je až také podstatné, zlovestné neznámo mrazí najviac. Paradoxne toto bol ten najpozitívnejší aspekt celej knihy.
Kapitoly s Alexom a Naomi mi až tak pútavé neprišli, teda až na tie záverečné. Naomina akceptácia všetkými odbojovými skupinami voči Laconii bola strašne naivná. Viac ma upútali kapitoly s Terezou (Duartovou dcérou) či s Elvi. Tie riešili aspoň vlastné postavenie resp. protomolekulu a neznámu entitu, ktorá zlikvidovala jej tvorcov. Dve z hlavných postáv si to tu odniesli, jedna z nich s patričným pátosom a s riadnou dávkou efektov.
Chudák Duarte doplatil na vlastnú stratégiu. Načo dráždil hada bosou nohou (teda len antihmotou)? Cortázar bol a mohol zostať kvalitným záporákom. Nestalo sa. Tá konečná epizóda s ním sa mi zdala akási uponáhľaná. Úsmevné bolo aj správanie Lacónčanov, keď im lietali atomovky nad hlavami, veď nič moc sa nedialo :)
Ani tento diel nevyšiel z tieňa posledných zväzkov a ani zďaleka nemá na tie úvodné (ale to sa už opakujem). Hlavní hrdinovia sú už len odvarmi tých pôvodných. Sem tam ešte zamútia vodu. Napriek tomu sa púšťam do posledného zväzku s už len miernym zaujatím, ako to vlastne všetko dopadne. Ak by udalosti ubiehali realistickejšie, pravdepodobne by sa naplnilo Amosovo proroctvo o konci ľudstva. Ale keďže viem, že amíci nemajú radi zlé konce, prorocky predpokladám, že tak to nebude...
P.S.: Tú obálku neriešim, vlastním totiž ebook ;)
Vynikajúce pokračovanie vynikajúcej série. Kniha číslo 8 a prvýkrát som aj slzu vyronila. Stratili sme, pre mňa, dve výnimočné postavy, ktoré ale navždy ostanú v pamäti nielen hlavných hrdinov, ale aj mojej. Dej odohrávajúci sa na Laconii bol skvelý a priniesol mnoho nových aj znepokojujúcich informácií. Nuž, ide sa do finále a som veľmi zvedavá ako to títo dvaja páni ukončili. AJ
*** „Brány se přesunuly,“… „Admirále, právě jsme přišli o dvě brány. A za jednou z nich byl celý svět plný lidí.“ ***
Téměř po 10 letech jsme se konečně dočkali zapojení další strany do stále expandujícího vesmíru téhle série, která nepoužívá „modrý hasák“ ani nepochází z naší soustavy. A tahle strana byla od začátku tajemnější než hrad v Karpatech a všichni věděli, že byla i mocnější, než dosluhující McDonald v bílém domě s jeho prstem na červeném tlačítku. Samotný vesmír a kolonizace nejen naší soustavy, ale díky prstencům také vzdálených koutů naší galaxie, je v každé knize minimálně perfektně zpracován, ale samotná epičnost galaktických proporcí tam pořád nějak chyběla. A konečně ji ti z „meziprostoru“ dodali v míře neskutečné. Za tohle všechna chvála autorům, jakým způsobem je jejich vstup na scénu představen a zpracován. Vše v rámci „uvěřitelnosti a fyziky“ dává rozum a působí to reálně. Navíc to sérii expanze vystřelí do nových výšin, protože tahle entita ukáže lidstvu, jak naivní jsou jejich plány typu „Oko za oko“.
*** „Odpálilo to tu největší zbraň, jakou je možné s ohledem na fyzikální zákony našeho vesmíru vyrobit.“ ***
Co už dopadlo o poznání hůř a zkazilo to celou „auru“ geniality konzula Duarta a jeho vize v nesmrtelné lidské impérium, je celá část, věnující se dění na Lakonii ať už pod vedením Duarta či Treja. Jakkoli geniálně působil Duarte se svým plánem v předchozích knihách, jako osoba, která byla jediná schopna nastavit mír v celém Solu bez jediného výstřelu, zde degradoval na arogantního diktátora, který přes své ego zahazuje celý dosavadní vývoj do koše. A to celkem bolelo. On v podstatě „nebyl špatný“ a jeho vize má své opodstatnění i v rámci předchozích knih (s čímž samozřejmě ne všichni souhlasí – jak ji mám rád ze všech postav nejméně, tak zde admirál Nagata otravností a s geniální válečnou strategií vycucanou z prstu, mě její scény bavili nejméně), ale zde je jeho kouzlo pryč, plány vyloženě spáleny na prach (nejen díky pubertě) a další osud Lakonie vzhledem k tomu, co se v Tiamatě stalo je „nejistý“. A opět, to zamrzí, protože Duarte byl „záporák“ jak řemen, který by mohl tajemné entity pořádně potrápit.
*** „Mně to přijde jako poměrně jasný důkaz, že tohle je naprosto mimo naši váhovou kategorii a že bychom měli přestat kopat kolem sebe“. ***
Celkově však jde pořád a skvělý díl, který kromě předchozích výtek dodá nezapomenutelné okamžiky (Bobie jako „Valkýra“, Typhoon v pomalé zóně, Amos…). Nezbývá než doufat, že nám Triton dodá poslední díl co nejdříve, protože vyvrcholení bude snad epické. A vůbec bych se nezlobil, kdyby došlo na Amosova slova. To by byl konec jak řemen.
*** „Pak celý vesmír explodoval.“ ***
Moc dobrá série. Kosmická opera říznutá military jako víno. Zatím dávám 4 body, uvidím po druhém přečtení. Možná že jsem to shltnul moc rychle.
No, ted koukám na celou serii ... má asi 60 nebo víc dílů a je docela dobře provedená, i ty triky jsou dost dobrý. Akorát postava Kapitána chce chvilku pozorovat, než mu člověk přijde na chuť. Přece jen v knihách jsem si ho představoval jinak...
Osmá kniha ze série Expanze. Laťka byla po posledních dílech z této série hodně vysoko. Přiznám se, že mám z knihy rozporuplné pocity. Na jedné straně fandíte svým oblíbencům, ale na druhé straně si uvědomuji, že toto téma (partizánská válka) již bylo jednou nastoleno v knize Hry Nemesis. Tentokrát však naši hrdinové byli na straně partizánů a všem ukázali, jak guerillovou válku dělají Mirkové Dušínové. Proto vše dopadne celkem dobře :).
Opět skvělá zábava. Doufám, že nebudeme po vydání Leviathan Falls čekat další dva roky na překlad :)
Tiamat jsem četl někdy před rokem ještě v originále. Má očekávání byla tehdy po naprosto luxusní Persepoli velmi vysoko, a zklamání, které mi kniha přinesla, bylo adekvátně velké.
Pozitivem knihy je, že je opravdu velkolepá. To napětí guerillové války, epičnost vesmírných bitev, ohromnost destrukce, která v sérii nemá obdoby, to všechno působí velmi dobře. Cítíte, že ty události, které kniha popisuje, mají váhu.
Problém je, že to všechno má svůj původ v rozhodnutí, které je od samého počátku úplně, dokonale a totálně stupidní. Je to tak strašně debilní, že to, když se Holden v prvním díle rozhodl vyžvanit do celé soustavy svá podezření, která málem vedla k meziplanetární válce, proti tomu působí jako pečlivě uvážený plán. Ještě horší je, že tohle rozhodnutí pochází od postavy, která nám byla v předchozích dílech představena jako taktický génius. Působí to dojmem, jako by se autoři snažili horko těžko vybruslit z boudy, kterou si na sebe v předchozím díle ušili, aby mohli konečně začít řešit otázku, na kterou všichni čekají - protomolekulu.
Čte se to dobře, ale vůbec poprvé u Expanze doporučuju vypnout mozek, protože logiku tady budete hledat marně.
P.S.: Ta obálka, kterou z neznámých důvodů v Tritonu vybrali namísto té originální, je naprosto ohavná. Dost mě láká představa, že bych knize za to z trucu ještě jednu hvězdu ubral...
Do světa Expanze jsem se po nějaké době vrátil moc rád. A bylo to parádní, za čistých pět hvězd.
Posádka Rosinanty to totiž nehodlá vzdát, i když přišla o loď i o kapitána, a tak se můžete spolu s nimi a ostatními vzbouřenci pustit do zdánlivě beznadějné války proti Laconskému impériu nesmrtelného (?) diktátora Duarteho. A aby to nebylo málo, z červích děr ve vzdáleném vesmíru začínají vystrkovat růžky i síly, na které je slabý i Duarte i když si snad myslí opak...
Po dvou letech jsem se konečně mohl potkat se starými známými. Bylo to krásné setkání a už se těším, jaké bude to další. Chybí mi Clarissa, chybí mi Fred, ale nové a staronové postavy jejich místo zaplnily.
Nutno podotknout, že ihned první věta mi dala trošku facku, ale to je vedlejší. Konečně jsem se dočkal toho, na co jsem pár dílů čekal, a to přítomnost toho, co zničilo tvůrce Protomolekuly. Ukázalo se, že pohrávání si s mimozemskou technologií se nemusí všem vyplatit a sen o mocné říši nemusí být takovým, jakým se zdál. Kdybych si měl vybrat linie, které mě bavily nejvíce, asi to bude Elvi a Alex/Bobbie. U Elvi to byla kombinace mnoha astronomických prvků, setkání s "Temnotou" a následný výzkum. U Alexe a Bobbie to byla všechna akce.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Leviatan se probouzí |
| 2014 | Abaddonova brána |
| 2014 | Kalibánova válka |
| 2017 | Hry Nemesis |
| 2015 | O poklad Ciboly |
(SPOILER) (10/10, přidávám do Doporučených) Tak tohle byl zatím rozhodně nejdepresivnější díl celé ságy. Hned na začátku přijde smutný šok a doufat, že kniha bezprostředně naváže na předchozí díl a Jim bude rychle zachráněn, bylo také příliš naivní. A aby toho nebylo málo, za ty uplynulé roky se stihl ztratit Amos a zbytek posádky (až na Bobbie a Alexe) se rozdělí, což působí neuvěřitelně pochmurně. A ač jsem se u minulého dílu držel, abych ho nemusel označovat štítkem SPOILER, tady to vzdávám, protože mě tahle kniha emočně vyždímala - především bolestnou ztrátou Bobbie. Další bolestnou ztrátou je Amos, kdy jsem si musel odstavec přečíst dvakrát, abych vůbec uvěřil, co to čtu - to jako po tom všem umře takhle? A ano, ale vlastně ne, což byl druhý šok. Kniha narozdíl od ostatních poskytuje jen málo kapitol Jima a dává více prostoru ostatním. Vrací se Elvi, jejíž kapitoly jsou díky studiu protomolekuly opravdu zajímavé a objevuje se nová, rovněž zajímavá postava Terezy. Dostaneme v závěrečném díle odpovědi na všechny dotazy? Změní se nějak Duartův stav? Jakou cestou se vydá Tereza? Co se vlastně přesně stalo Amosovi a těm dětem? A jak tahle sága, která aspiruje na jednu z mých nejoblíbenějších sérií vlastně dopadne? Nezbývá jinak, než se zase dát do čtení...