Jiné místo
Kateřina Karolová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508521/bmid_jine-misto-IKn-508521.png
4
495
495
Mělo jít o pohodovou vyjížďku. Pak se ale objevila mlha... Monika s Oliverem chtějí uniknout ruchu velkoměsta, a tak zamíří na dovolenou do penzionu v Luhačovicích. Kde jinde prohloubit rodící se vztah než na tichém místě v obklopení lesů? Po příjezdu se rozhodnou prozkoumat nejbližší okolí, a i když se schyluje k dešti a na krajinu padá hustá mlha, vydají se na kolech cyklostezkou vedoucí do Vizovic. Plánovaný výlet je krátký, pouze pár kilometrů naprosto bezpečnou trasou… Co by se tak mohlo stát?!... celý text
Přidat komentář
Tohle je již má druhá přečtená autorčina kniha a jsem opět nadšená. Pokud se vám líbila Odbočka v lesích, tak vás určitě zaujme i Jiné místo!
Obě knihy začínají na první pohled nevinným výletem, pokračují řadou divných, strašidelných a tajemných událostí a nakonec vyústí ve velmi překvapivý konec.
Já osobně miluju knihy, které mě dokážou překvapit a nechat mě až do konce dumat nad tím, jak to vlastně vše je.
Nutno podotknout, že u Jiného místa nad tím nejspíše budete dumat i po ukončení knihy, některé věci jsou totiž nedovysvětlené a autorka nechává ono finální domyšlení na čtenáři samotném.
Na jednu stranu jsem byla zvědavá na přesné vysvětlení, ale na druhou stranu oceňuji možnost vlastního zamyšlení se nad příběhem.
Kniha má jen něco přes 200 stránek a kapitoly jsou kraťoučké. Je to tedy taková jednohubka, kterou stihnete přečíst klidně za pár hodinek. Já osobně jsem se od čtení nemohla odtrhnout. ️
Dalším plusem knihy je také to, že se odehrává v ČR, přesněji v Luhačovicích.
Pokud byste měli zájem, tak autorka do knihy přidala také QR kód, díky kterému můžete i vy sami podniknout svou výpravu.
Ještě jednou moc děkuji @humbook @humbook_blogeri za poskytnutí recenzního výtisků. ️
Příjemné první setkání s autorkou. Slyšela jsem o jejích předchozích knihách (Odbočka v lesích, Zítřek ti nikdo neslíbil), ale začala jsem touto novinkou.
Dva mladí, čerstvě zamilovaní, se vydávají na svou první společnou dovolenou do Luhačovic. Rozhodnou se pro výlet na kole, i když počasí tomu zrovna nepřeje.
Začíná totiž padat mlha a v lese je pak tak snadné se ztratit!
Zajímavé, napínavé, tak trochu hororové a hlavně nečekané! Moc jsem si užila atmosféru tajemného lesa utopeného v mlze. A také jsem velmi ocenila jak si autorka pohrála s tématem důvěry a manipulace! Komu lze věřit? Kdo říká pravdu a kdo je blázen?
Více prozrazovat nebudu a jestli máte rádi podobná pochmurná a tajuplná místa (jak ta zeměpisná, tak ta v lidské mysli) a rádi se bojíte, určitě si tuto knihu přečtěte!
A navíc - autorka ke knize vymyslela i tajnou trasu, kterou pak najdete v knize pod QR kódem - a můžete směle vyrazit na kole po stopách hlavních hrdinů! A kdo ví, co pak v tamním lese najdete..
Příběh se ubíral trochu jiným směrem, než jsem čekala. Což je vlastně jeho plus. Rozhodně budete při čtení napnutí! Já jsem vůbec netušila, jak vše dopadne. V tomto směru tedy byl děj překvapující.
(SPOILER) Takové to když si dva Pražáci vyjedou na kolech okolo Luhačovic a ještě za blbého počasí...A teď vážně - ztratit se v lese a navíc v mlze, kterou ani Rákosníček nezažil a po pár dnech se objevit kdo ví kde a navíc ještě bez přítele? Takhle si hlavní hrdinka Monika romantický víkend v penzionu rozhodně nepředstavovala. Kniha mě dostala od prvního chuchvalce bílé tmy až do poslední stránky. Autorka píše čtivě, byla jsem napnutá jak tohle dopadne a knihu jsem nedokázala odložit. Doporučuji.
Skvěle popsané pocity všech osob v knize vás vtáhnou do děje tak, že nemůžete přestat číst, nemůžete se ani nadechnout, aby vám neuniklo něco, co bude v příští kapitole jistě důležité. Přemýšlíte, jak se to může stát, ale nic vás nenapadá, přemýšlíte, jak může být někdo anonymní v době mobilních telefonů a sociálních sítí? Opět úžasná kniha skvělé spisovatelky, opět skvělé téma, které vás nenechá v klidu.
(SPOILER)
Skvelá kniha. Veľmi sa mi páčil príbeh Moniky a Olivera. Len škoda že to bolo krátke ale nevadí. Takéto príbehu ja osobne môžem a knihu som zhtol. Vidno že autorka sa v tomto žánry vyzná a má plus že príbeh zasadila do známej krajiny. Mamina tam bola a nevedala si to vynachváliť.
Teším sa na ďalšiu knihu od autorky.
Krása.
Strašně jsem se na knihu těšila. Když se mi dostala do ruky dřív než při vydání, tak jsem ji hned začala číst.
Začátek mě zklamal. Strašný chaos. Kapitoly krátké a hlavně hodně informací, které vám autorka hodila na hlavu, aby mohla rychle k ději. Tohle knihu hodně srazilo.
Děj sám o sobě byl zajímavý a měl potenciál. Jen už ten začátek mě prostě odradil, takže jsem nebyla tolik nadšená, jak bych měla. Příběh měl v sobě tajemno a i spoustu nečekaného.
Konec knihy byl nečekaný. Člověk si pak měl možnost udělat vlastní závěr.
Hlavní hrdinka byla zvláštní. Hysterická a ubrečená, což v její situaci najednu stranu chápu. Hlavně se docela dost dobře dokázala vypořádat s určitými situacemi.
Abych to zakončila najdete zde hodně otázek, na které nemáte odpovědi. Záleží. jestli autorka bude chtít někdy napsat doporučení nebo to udělala naschvál. O tom můžeme pouze polemizovat.
Za knihu děkuji @humbookblogeri
Po přečtení jsem přemýšlela, jestli se autorka někdy neztratila v lese a proto tak dobře popsala úzkost a paniku člověka, který neví, kde je a co se děje. Výborný námět, bezvadný styl! Závěr knížky má tři možnosti a já striktně trvám na jedné z nich, není sice úplně nejlogičtější, ale jinak jsem to ani pochopit nemohla. No, vlastně nechtěla.
„Nikdy nevěř svýmu prvnímu dojmu. Věci nemusej bejt takový, jaký se zdají.“
Kniha byla určitě zajímavá, ale z konce jsem upřímně zklamaná. Po dočtení mi zůstalo v hlavě hned několik otazníků. Vím, že to byl autorky záměr, ale já mám ráda vyřešené konce. Celou dobu čtu s napětím, poháněna touhou po odhalení, jak to bude, jak to dopadne a pak dostanu pro mě neuspokojivý konec … konec ve smyslu „přeber si sám“. Autorka nechává na čtenáři, jeho představivosti, ať si každý věří té své verzi.
Rozhodně knihu nezavrhuji a kdo má rád záhady, si třeba přijde na své.
Navíc bonus na závěr v podobě QR kódu odkazující na hru, slibující: „Odhalte tajemství skryté v mlze a zažijte děsivé dobrodružství na vlastní kůži ...“
(SPOILER) Četla jsem jako beta čtenář pro nakladatelství již v listopadu. Vůbec to nebylo špatné. Minimálně do okamžiku, kdy byla Monika objevena coby ztracená, mi to přišlo hodně napínavé. Úsek od nalezení po opuštění léčebny mi ve srovnání s tím byl o dost nudnější, nějak ztratil tempo. Jsem říkala, tak co, posunete se to už někam? Ovšem konec to zase spravil, ta otevřená varianta, kdy si každý čtenář může udělat svůj závěr, se mi líbila hodně.
Moje první kniha od autorky. Bavila mě. Myslím, že českých knih z tohoto žánru, které se ještě navíc v ČR odehrávají, je málo. Rozuzlením knihy jsem byla překvapena. Musím říct, že s koncem jsem osobně nebyla úplně spokojena. Mám ráda jasné konce.
Od autorky jsem četla Odbočku v lesích a ta mě strašně bavila. Horory normálně nečtu, ale u té knihy jsem musela číst dokud nebyl konec.
Jiné místo se četlo velice dobře, rychle, ale přišlo mi, že v tom chybí ten můj strach. No jo, když se teď dívám, tak tahle knížka nemá označení horor, tak to pak ano.
Kniha mi myšlenkou trochu připomínala Trhlinu od Karika, ale to byl horor.
No musím říct, že se asi přikláním k variantě, že Monika nebyla blázen. Asi mě v tom utvrdil ten konec.
Je to má třetí přečtená autorčina kniha, loni jsem četla její ODBOČKU V LESÍCH, která se odehrávala zase v lese uprostřed mých milovaných Beskyd. Čili lokacemi svých knih mi autorka dělá neskutečnou radost.
Konci svých knih však ve mně vyvolá vždy trošku rozporuplné pocity. Což nemyslím nijak ve zlém, rozhodně to není na škodu, jen to ve mně pak nějakou dobu hlodá a přemýšlím nad tím, jestli je to možné, je to reálné, nebo to byla úplná fantasmagorie?
Každopádně můžu říci, že mě knihy Kateřiny Karolové baví, autorka píše velice poutavě, díky krátkým kapitolám se děj hrne rychle dopředu, myslím si, že nudit se nebudete...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Velmi čtivý příběh! Dlouho jsem přemýšlela, jak knihu zhodnotit či představit, abych nevytáhla všechny karty příběhu na světlo světa. Nicméně jiné místo nemusí být tím, čím se může první pohled zdát.
Od půli příběhu jsem sice tušila, kterým směrem se bude kniha ubírat, ale i přesto jsem byla napjatá, jak to všechno jen dopadne, a jaký konec si pro nás autorka přichystala. Možná jsem čekala více příběh, u kterého se budu bát a bude mě mrazit, ale ani tak to na mém hodnocení neubralo body. Čeští autoři mají co nabídnout.
(SPOILER)
Monika a Oliver spolu chodí pár měsíců a aby se více poznali, naplánují si společný pobyt v Luhačovicích. Nádherném lázeňském městě s mnoha cyklostezkami v okolí, které lákají k výletům. Monika sice cyklistice moc nedá, ale je ochotná se kvůli Oliverovi přemoci, když vidí jeho nadšení. A tak zakoupí cyklovýbavu a společně strávenému času nic nebrání. V Luhačovicích je nádherně a oni se rozhodnou, že se vydají na první výlet po okolí. Cesta vede lesem, kde očekávají hlavně klid a čerstvý vzduch. Jak už to ale bývá, počasí je nevyzpytatelné... krásné počasí se během chvíle změní, zatáhne se, je před deštěm a na okolí padá mlha. Hustá, bílá, neproniknutelná. Les vypadá najednou úplně jinak. Temný, děsivý s podivnými zvuky. Navíc není vidět na krok a Monika s Oliverem netuší, kde přesně se nachází...
Z příjemně plynoucího dne se tak přenášíme do nepříjemných chvil, kdy jsme rádi, že nejsme v jejich kůži. Les vypadá opravdu nehostinně, navíc ho vůbec neznají a spoléhat se na další návštěvníky nejde, protože zatím nepotkali živou duši. Mlha padá víc a víc, je vidět sotva na konec natažené ruky. Nepříjemný déšť jim smáčí oblečení, které je sice vhodné na kolo, ale ne do deště. Čím víc bloudí lesem, tím víc se motají a najít cestu zpátky k penzionu se jim nedaří. V jednom momentu Monika mezi stromy zahlédne dům. Vypadá díky mlze a celkovému počasí jako přízrak z hororu, ale vydají se k němu s vidinou pomoci...
Víc vám neprozradím, protože bych byla moc ráda, kdybyste po dočtení zažívaly ty samé pocity jako já. To jakým způsobem dokázala autorka zaměstnat můj mozek a po dočtení mě nechala v absolutním rozkladu, to se už dlouho žádnému autorovi nepovedlo. Navíc mi postava Moniky hodně sedla. Její hlášky mě rozesmály, i když jsem ve skrytu duše věděla, že já být v její situaci, tak se chovám naprosto stejně...
Pokud máte rádi knížky, kdy chcete cítit mrazení v zátylku a po dočtení zírat na poslední stránku, rozhodně si autorčinu knihu přečtěte.
"Tak nějak pořád doufám, že debilita některých lidí má skrytý smysl nebo poslání. Člověk přece nemůže být k*etén jen tak - pro nic za nic..."
Když se mi do rukou dostala reading copy knihy Jiné místo něvěděla jsem co přesně čekat, protože se jedná o moje první setkání s autorkou. Anotace mě, ale zaujala natolik že jsem se rozhodla knihu zkusit.
Autorka má velmi příjemný styl psaní a díky krátkým kapitolám se kniha čte skoro sama. Jediné co mi trošku nesedělo byl styl vyprávění. Hlavní postava Monika mluvila přímo ke čtenáři a v jistých momentech mě to připravilo o překvapení a trošku to zmírnilo napětí které bych u thrileru očekávala.
Kniha je rozdělena do několika částí. První je spíš pozvolná a seznamovací, ale jakmile dojde na v anotaci zmiňovanou vyjížďku na kolech děj se rozhýbe a člověk se ani nestihne divit jak rychle se vše semele.
Navíc je příběh doplněn i o novinové články a záznamy zpráv, které celý děj příjemné doplní.
Přesto že mi styl vyprávění úplně neseděl k thrileru tak pohled na myšlenky Moniky v průběhu jejího zážitku na výletě byl velmi zajímavý. A konec byl poměrně překvapivý, protože nic nemusí být takové jak se na první pohled zdálo.
Za poskytnutí reading copy děkuji Albatrosmedia.
Jiné místo je dalším thrillerovým příběhem z pera Kateřiny Karolové, který u nás vychází 2.3.2023. Mně se do rukou dostala reading copy, takže Vám můžu už takhle v předstihu sdělit své dojmy. Po slibné Odbočce v lesích, jsem se na Jiné místo vysloveně těšila. Nebylo to špatné čtení, ale pár věcí mě při čtení rozčilovalo. ALE POZOR! Tento příběh má i něco navíc, co jsem zatím neměla možnost vyzkoušet. Na své by si měli přijít hlavně luštitelé záhad, únikovek, …
Nejprve k příběhu. Děj je zasazen do oblasti v okolí Luhačovic a vizovických lesů. Ano, opět tu svou roli hraje les. Ale tentokrát i špatné počasí, resp. bílá hustá mlha, ve které nevidíte ani na krok. Monika se svým přítelem Oliverem se vypravili na prodloužený romantický víkend do penzionu v Luhačovicích. Po příjezdu se rozhodnou vydat na krátký výlet na kole. Cestou je však zastihne špatné počasí, hustá mlha… A nic už pak není jako dřív.
Celá knížka je rozdělená do čtyř částí, v každé se příběh posouvá dál. Psaná je celá z pohledu Moniky, což jak jsem později pochopila, má svůj význam. Jen v druhé půlce knížky je vyprávění proložené zprávami z novin, což dynamiku vyprávění pozitivně oživí.
Knížka se opět čte velmi dobře, lehce. Není nikterak tlustá, takže přečíst ji zvládnete rychle. Z počátku působí děj velmi všedně, ale jakmile se pár vydá na cyklovýlet, začíná přituhovat. Rozhodně jsem byla zvědavá, jaké bude rozuzlení. Zvrat, který si pro nás autorka nachystala, je hodně zajímavý, ale přiznám se, že mě v jednu chvíli tahle varianta napadla. Nicméně závěr ukázal, že všechno je možná úplně jinak…
Při čtení mě zlobilo, že Monika přicházela na některé věci se značným zpožděním (než napadaly mě), takže jsem netrpělivě čekala, kdy ji to či to napadne. Nechci být konkrétní…. A moc jsem se teda nebála .
A teď k tomu BONUSU. Autorka si pro své čtenáře připravila hru, díky níž mohou prožít příběh z lesa na vlastní kůži. Na konci vyprávění je k dispozici QR kód, který odkazuje na web s podrobnými instrukcemi.
3,5*
Když se ocitnete na jiném místě, vyvolá to plno emocí. O vysloveně bouři emocí a vír myšlenek se tentokrát postarala Kateřina Karolová s další knihou, v pořadí čtvrtou.
Knihu jsem měla možnost číst ještě před vydáním reading copy. Takže příběh byl ještě doslova v kolíbce. Hrozně oceňuju, že byly názory brány jako možnost pro úpravu k lepšímu cíli. O to víc mám potom pocit, že ty naše komentáře opravdu k něčemu jsou.
Ale k příběhu Moniky a Olivera. Já jsem předchozí knihy nečetla, tohle byla moje seznamovací akce se stylem psaní i výstavby zápletky.
V hlavní postavě jsem se prostě našla. Nemá potřebu vyčuhovat, je tichá, dělá si svoje a moc přátel nemá, spíš tedy žádné.
A pak potká Olivera. A ten není o nic moc jiný, než Monika.
Když spolu tráví nějaké tři měsíce, rozhodne se, že je na čase se s Oliverem vydat i dál, než na Karlův most. A tak zamluví pokoj v roztomilém penzionu v Luhačovicích. (Tady jen moje soukromá poznámka – taky by se asi na začátek dalo najít něco blíž, Moniko :D).
Pořídí si potřebné vybavení, protože kola nesmí chybět.
No a nebudu vás napínat, na vyjížďce se začnou dít divné věci. A tady je po dlouhé době krásná sonda do Moničiny hlavy. Co se jí tam honí si nemusíme domýšlet. Autorka nám to ráda prozrazuje, to je ale celé. Nic nebude dávat smysl, je to celé na hraně šílenství. Co se to děje? Tohle si budete říkat až do konce.
Klidně bych uvítala i druhý díl, protože myslím, že Monika je hodně silný materiál a námětů na druhý díl bych i já sama měla několik.
Oliver? Chcete o něm něco vědět? Mě přijde zkrátka mimo. Takovej ňouma, ani si ho neumím představit nebo k někomu přirovnat. Mám ho jakoby v mlze….
Pokud jste dlouho nebyli z knihy úplně mimo, tohle bude pro vás to pravé. Neodradí vás tlustá bichle, ale hlavu vám to zamotá dokonale. A teď mě omluvte, jdu si pořídit Odbočku v lesích.
'Nikdy nevěř svýmu prvnímu dojmu. Věci nemusej bejt takový, jaký se zdají.'
Poviem len: 'Jiné místo' stojí za prečítanie a zamyslenie sa... A na záver si požičiam autorkine slová:
"...každý čtenář nechť si z něj odnese to, co si žádá jeho vlastní představivost."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2022 |  Odbočka v lesích |
| 2023 | Jiné místo |
| 2020 | Zítřek ti nikdo neslíbil |
| 2020 |  Já, doktor(in) |
| 2024 | Dokonalé městečko |
Horory nečtu. Ani děsivé příběhy moc nevyhledávám. Thrillery teda jo. Ale takovéty knihy, kde jde opravdu o to, se bát, nejsou úplně mým šálkem kávy.
Ale byla jsem zvědavá a tak jsem se rozhodla přečíst si novinku od české autorky Kateřiny Karolové.
No a teď tedy mé dojmy.
Byla to pro mě nová zkušenost a užila jsem si to!
V jednu chvíli jsem se bála tak, že jsem knihu zaklapla a radši jsem se před spaním šla věnovat něčemu jinému, abych neměla noční můry.
Takže atmosféra supr! Bohužel ale byl takovýhle pouze jeden moment. Jinak mě to zas tolik neděsilo a dál už to bylo jen tajuplné.
Vysvětlení na konci bylo zajímavé a líbilo se mi, ale nějak jsem po té jedné scéně, která je v knize docela brzy, čekala víc. Větší masakr.
Toho se mi nedostalo, ale i tak mě kniha bavila a jsem docela spoko.
Ráda si od autorky přečtu někdy něco dalšího a snad se budu bát ještě trochu víc. Že bych strachu přišla na chuť?
Ke knize dostanete i QR kód, díky kterému budete moct prožít podobný příběh jako hrdinové této knihy. No nevím, já do toho asi nepůjdu, na to jsem asi příliš strašpytel. :-|