Nápoj lásky

30.03.2024

Kniha byla... Eeeehm.. fajn..
V prvé řadě bych ráda vyzdvihla fakt, že anotace absolutně nepopisuje příběh. Ema je sice kouzelnice, v neprovozuje seznamku a už vůbec není v područí démona. Ano, umí kouzlit, ano umí nápoj lásky a ano, dokáže vycítit pravou lásku určité osoby. Ten démon který jí údajně drží v područí, je její profesor. Donutil ji se s ním vyspat ale to je celé. Od té doby ji sice pronásleduje, ale není to tak, že by jí něco přikazoval a ona ho musela poslechnout.
Příběh sám o sobě byl v celku dobrý, ale rozhodně toto není kniha, ke které se někdy vrátím. A co už tuplem nedokážu pochopit, proč mají někteří autoři potřebu všude psát miláčku a jiné láskyplné oslovení téměř v každé větě, ve které spolu pár mluví? Docela dost mi to ruší čtení.
Námět na knihu by byl super, jen zpracování mi přišlo krapet nezáživné. Žádná akce, žádné napětí.

15.04.2023

Na začátek musím říct, že jsem nakonec ráda, že jsem knížku dočetla, protože začátek byl takový neslaný nemastný a vážně jsem chtěla skončit, bylo to na mě zmatené a takové nudné. Přišlo mi, že kdyby se na tom ještě zapracovalo, vychytalo divné věty, nebo i samotný dějový začátek, bylo by to o úroven výš. Takhle musím říct, že teprve kdy se tam objevil Michael tak jsem se začetla a pak se to četlo samo a já byla ráda, že jsem vytrvala, protože to bylo super Michael byl prostě zlatíčko a i hrdinka byla fajn. Ale ten začátek za mě by potřeboval ještě zapracovat, takhle podle mě zbytečně odradí. Každopádně já miluju humor, takže ten nápad se mi hodně líbil a jak říkám od půlky to bylo přesně to, co jsem chtěla.

12.11.2022

Jo bylo to sice trochu divoké,ale stalo to za to. Vše nějak souviselo,což se člověk časem dozvěděl a i jsem se pobavila.

05.10.2022

Tato kniha patří mezi moje TOP přečtených letošního roku !
Ze začátku jsem si říkala, že to bude o studentské lásce, ale neskutečně jsem se bavila spisovatelčině vtipu a černému humoru. V polovině přišel předěl, kdy na mne dopadl smutek a tekly potoky slz. Ale to je můj problém s počasím, blížícími dušičkami a vánocemi. Na ztrátu nejbližších si nikdy nezvyknu.
Kniha v sobě ukrývá mnoho témat a jsem ráda, že nemá zařazení - pro mládež, neboť nejsou zrovna lehká. Moc DOPORUČUJI všem .

27.07.2022

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

Ivana Nováková umí psát lehce a vtipně - za sebe bych vyzvedla hlavně různé slovní obraty a přirovnání. Autorčin humor vyniká hlavně při slovních přestřelkách mezi hrdiny a protože jsem ji tak trochu poznala (úmyslně nedodávám, že ji tak trochu znám, protože bych si mohla šeredně naběhnout), při některých replikách jsem slyšela její dikci, a tak mi přišly ještě vtipnější a nejednou mne rozesmály.

Při čtení knih si často kladu otázku, co mi toto konkrétní dílko mělo dát do života, čím mne mělo obohatit, proč bych jej měla číst / proč jsem jej četla a co si z něj odnesu. Tyhle otázky jsem si kladla i nyní, ale ve finále mi odpověď byla naprosto šumák, protože jsem se bavila, odreagovala se a příběh plynul tak dobře, že jsem otáčela stránky jednu za druhou a zajímalo mne, co bude dál. Knize bych vytkla možná jen krátký rozsah, protože jsem měla přečteno za dva dny.

Kdybych měla kritizovat, zpětně mě mrzí jen to, že ač je Ema čarodějka, svých schopností vlastně vůbec nevyužila (v ději je ale vysvětleno proč) a tenhle potenciál zůstal ležet ladem. Tahle dějová linka si vyloženě říká o pokračování??

Ze všech postav mi nejméně seděl Jindřich, jeho vnitřní motivaci jsem vůbec nechápala (i rozporuplnost jednání, kdy nejprve hrdince něco přikáže, aby jí to následně vytknul), to byl prostě jen zloun, který měl škodit. Ema mi (nejen v konfliktu s ním) místy přišla hodně pasivní. Pokud bude nějaké pokračování, dala bych klidně víc prostoru vedlejším figurám, které samy o sobě byly docela zajímavé a tajemné, takže podráždily čtenářovu fantazii. Jinak ale vše zapadalo moc hezky, okouzlilo mne pojetí (arch)andělů a jejich fungování v našem světě (zejména co se fyzična se smrtelníky týče :), líbily se mi úvahy o náboženství - u některých Mikových glos jsem se vyloženě bavila - a moc se mi i líbilo zasazení démona na post vedoucího katedry (kolik takových démonů v našem vysokém školství a na vlivných postech působí?).

Suma sumárum: byla to perfektní, chytrá a vtipná oddechovka a jsem zvědavá, s čím Ivana přijde příště. Nápoj lásky bych postavila hned vedle Zpackaného kouzla, tenhle žánr autorce sedí, škoda, že se její dílka díky e-formátu nedostanou k širší čtenářské základně.