Narcis a pivoňka
Katarína Brányiková
Kdybychom měli rozdělit milostný život každého z nás na kapitoly, pravděpodobně by hodně z nich neslo stejný název: první pusa, první láska, první sex, první zklamání a tak dále Ovšem každý z nás si tyto události prožil jinak, jedinečně, s vlastními emocemi, výmyky a kotrmelci. Tyto humorné epizody se věnují Agátě, obyčejné holce, jejíž milostný život, byť se skládá z dobře známých kapitol, je také jedinečný. Ani veškeré romantické peripetie, rady a příručky totiž nejsou schopné připravit ženu na první střet s narcistou. Díky jeho láskyplným gestům a nekonečným slibům se lehce zmanipulovatelná Agáta pomalu, ale jistě uvelebuje ve spárech sériového lamače srdcí.... celý text
Přidat komentář
Po dlouhé době konečně čtivá kniha. Líbilo se mi jak bylo ze začátku velmi vtipná a nostalgická, a pak přešla do vážnějších témat. Jsem ráda, že existuje kniha, která nastínila pojem ,,love bombing". Kolikrát si člověk není vědom, že něco takového zažil.
Už vizuální stránka knihy je zajímavá. Nejenom že každá kapitola má své pivoňky v záhlaví, ale i nějakou zprávu od Ricarda, což se dozvíme až později, že jsou od něj. Podle květomluvy znamená pivoňka - minula krásná doba naší lásky. A o tom tenhle příběh je. O všech láskách, která Agáta zažila. Ve školce, ve škole. Kam se vrtla, tam se líbala. První polovina knihy jsou opravdu lásky dětské. Až v druhé polovině je to zajímavé, zde si už můžeme vytvořit vztah k postavám. I když k Ricardovi jedině negativní. Sledujeme, jak se Agáta propadá do toxického vztahu a libuje si v něm. Naštěstí žárlivost a taky pugét ji otevřou oči. Její získání finálních informací mi přišlo statečné. Příběh je to krátký, přečtený raz dva.
Už na knihu je krása pohledem, přidejte zajímavou anotaci, která vás naláká. Jaká je kniha uvnitř?
AGÁTA - Hrdinku můžeme poznávat už od školky, dozvídáme se postupně v krátkých kapitolách, jaké zažila milostné peripetie (hlavně ta v deváté třídě překvapila). Zjistíte, že je to hodně citlivá, nesebevědomá postava, která řeší problémy alkoholem, nebo se trápí. Vlastně ji ale chápete, slepost lásky dokáže být zrádná.
RICARDO - Už z jeho zpráv, které sloužily jako úvodníky každé kapitoly, mi byl nesympatický, kýčovitý a... Neměla jsem ho vůbec v lásce, natož když na rozdíl od Agáty víte, že to není žádnej dobrák. Tahle postava přesně zobrazuje, jak dokáže člověk s někým cvičit, ponižovat a ubližovat.
Jak jsem psala, máme tu lásky od školky, a tak mi dělalo celkem problém si získávat vztahy s ostatními krom Agáty, protože postavy, jako v životě, mizely rychlostí blesku. Láska k Ricardovi byla určitě pochopitelná, ale mně přišel tak nesnesitelný, že jsem jen kroutila očima, kdy jen otevře ona. Opravdu je hezky vyobrazeno, jak je láska slepá a co si člověk nechá všechno líbit, navíc když neslyší a nevidí kolem.
Autorky styl byl opravdu osobitý, dost čtivý, krátké kapitoly utíkaly a než se nadějete, je tu konec příběhu, který vás šokuje, za mě bych ocenila alespoň nějaký epilog, nebo jak to bylo dál, co se dělo - odpustila mu? Nechala ho? Bojoval? Bombardoval ji zprávami dál? Ach jo, z konce jsem byla taková neúplná.
Podtrženo sečteno - knihu bych určitě doporučila, klidně bych brala část, než se dostaneme k Ricardovi kratší a více rozebrala tuhle pro mě zásadnější a zajímavější část, ale to je můj osobní názor. Za mě to bylo opravdu zajímavě podané, mám ráda knihy s hlubší tématikou a TOXICKÉ VZTAHY tam patří určitě. Čtete, jak Agáta ignoruje okolní varování, jak se obviňuje za jeho chování, jak je nešťastná a nechce si to přiznat.
Určitě dejte této knize šanci, má něco přes 180 stránek, pro mě to byla originální kniha s boží obálkou!
Jedná se o jednohubku, která mě mile překvapila. Hlavní hrdinkou příběhu je Agáta, se kterou prožíváme její milostná ''dobrodružství'' od první pusy ve školce přes randění na základce (kde jsou ty časy a staré dobré ICQ? :-D ) až po, řekněme, hořké zklamání v lásce.
Autorka má svižný a příjemný styl vyprávění, který mi sedl. Byť je tu er-forma, neměla jsem problém se začíst od prvních stran.
Hlavně ze začátku to působilo mile i vtipně, postupně ale přecházela veškerá sranda. Narcis je opravdu výstižné slovo pro takového s prominutím v*la. Krásná ukázka, jak vypadá manipulace a citové vydírání, které se ukrývají za láskyplnými gesty a řečičkami. I když člověk v hlouby duše cítí, že je něco špatně, sundat růžové brýle není tak jednoduché.
Příběh se mi líbil, i když se mi chvilkama ježily vlasy. Jen na konci bych ještě brala pár stran navíc.
(SPOILER) První autorčin spisovatelský počin se mi líbil o něco více. Příběh se velmi svižně četl, byla jsem u konce za necelé dva dny. Bohužel mne mrzelo, že vyprávění bylo místy rozvleklé a konec mne vyloženě zklamal. Žádné velké zvraty totiž nepřinesl, vyzněl, aspoň pro mne, tak nějak do ztracena, proto dávám průměrné hodnocení.
Narcis a pivoňka je druhou knihou autorky Kataríny Brányikové. Já měla tu možnost si přečíst i její první knihu Vysoká, a po přečtení Narcise a pivoňky musím říct, že mně příběhy z pera této autorky opravdu sedí. Katarína má totiž svůj specifický styl psaní a humoru, který se skvěle čte a zároveň pobaví. Přesto ale dokáže nechat vyznít témata, která jsou důležitá, a při kterých je třeba humoru ubrat. Její příběhy jsou navíc ze života, jsou napsané lidsky, bez nějakého přikrášlení a doplněné o její humor, čímž vznikne dílko, které nelze jen tak odložit z ruky. Tímto Kataríně moc děkuji za oslovení a za možnost si přečíst její druhotinu v rámci #spoluprace
Kniha popisuje životní příběh hrdinky Agáty a všechny vztahy, které ji nějakým způsobem ovlivnily. První pusa ve školce, první randění na základce, první opravdový přítel, první sex, ale také první velká láska. A právě tady nastává bod zlomu. Ne nadarmo se říká, že láska z nás dělá blázny a přes růžové brýle pořádně nic nevidíme. Tak je to totiž i v případě Agáty, která se seznámí s Ricardem, mnohem starším mužem původem z Argentiny. Je jasné, že Agáta Ricardovi naprosto a bezmezně propadne. Přes svou zamilovanost však není schopna vidět obrovské výstražné kontrolky, které na čtenáře ze stránek příběhu intenzivně blikají. Ricardo působí jako dokonalý muž. Bohužel je to ale narcista a kniha skvěle ukazuje, že žít s takovýmto člověkem, není žádná procházka růžovým sadem. Dokáže se však Agáta dostat ze vztahu, který je neskutečně toxický, a který jí pouze ubližuje?
Větší část příběhu, kdy sledujeme život a vztahy Agáty, jsem opravdu slupla jak malinu. Sama jsem z doby mileniálů, takže mi příběh byl neskutečně blízký. Třeba takové ICQ, že? Když se pak na scéně objevil Ricardo, byla jsem úplně v napětí, co vše s ním Agáta zažije. A že to teda byla šílená jízda! Jen je za mě škoda, že konec příběhu na mě působil trochu usekle, klidně bych četla dál. Přesto hodnotím knihu velice pozitivně. Byl to pro mě úžasný návrat do minulosti, krásně jsem si zavzpomínala a zároveň si užila příběh Agáty, i když se jí výběr partnera moc nepovedl. Také je evidentní, že Katarína ušla kus cesty, co se týče jejího spisovatelského nadání, protože tento příběh mi sedl ještě víc než Vysoká. Za mě skvělé čtení a moc se těším na další knihu.
Moje první kniha, kdy jsem přispěla malou částkou na vydání a jsem ráda, že to byla zrovna pivoňka Pivoňky miluju, byla z nich i moje svatební kytice takže si mě kniha koupila už obálkou, která je nádherná a k mému štěstí se mi moc libil i obsah nejen krásné pivoňky i uvnitř na stránkách, ale i příběh!
Agátka nám vypráví svůj příběh, který je psaný ve 3 osobě. Začíná hezky od malička, od první pusy a seznámí nás se vsechmi svými láskami. Je to velmi vtipné, oddechové a zároveň čtivé. Do doby než přišel Ricardo, jsem si příběh užívala a zároveň vzpominala na vlastní dětství ICQ mi chybí! S příchodem Ricarda jsem si začala pomalu rvát vlasy takovy NARCIS!!! Bohužel takových je víc a i zde si nejeden z nas určitě vzpomene na svoji naivitu u prvni lásky
Rozhodně bych si ráda přečetla pokračování, zajímalo by mě jak to bylo s Agatkou dál snad si pro nás autorka ještě něco přichystá
Tak tohle bylo úžasné! Autorka píše nesmírně vtipně a čtivě, takže jsem měla za odpoledne přečteno. :( Zároveň ale poznala, kdy je třeba dát humor stranou, a nechat těžší témata vyznít. Zhruba do tří čtvrtin je děj hlavně humorný, pak ale zvážní. To konkrétně ve chvíli, kdy se Agáta dostane do spárů Ricarda, švába argentinského! Nebojte se však, že by se z Narcise a pivoňky stala nějaká depka. Autorka si stále drží odlehčený tón vyprávění a díky tomu i stravitelnou formou upozorňuje, jak rozeznat Ricardovy narcistické druhy.
Protože na mě celá knížka působí jako ze života, představuji si, že by tak pokračovala i nadále, i po konci knihy. Agáta by svolala kamarádky do hospody, kopla do sebe dva panáky, a vypovídala se jim. Přerušena by byla samozřejmě jen konverzací s hospodským, který by přinesl další rundu, a občasným "to si robíš prdel!" své kamarádky Mariany. :D
Hrozně mě také pobavilo, že Ricardo používal stejné hlášky, jako klasický hlavní protagonista romantické/erotické/romantasy knihy. Tihle "muži psaní ženou", nastavují mladým čtenářkám poměrně nerealistická očekávání do života, a snad si nyní ty, které to potřebují, díky Ricardovu příkladu uvědomí, jak jsou tihle panáčci v realitě trapní a nepoužitelní. :D Nechápejte mě zle, já si ráda tyhle sladké větičky přečtu, ale je třeba je odlišit od reality. Jen zde vyvstává problém, že když se chci do monologu nějakého toho dokonalého fešáka začíst, vybaví se mi Ríša a jeho móresy. :D A po tom vážně netoužím. :D
Narcisy a pivoňky už sice dávno odkvetly, ale na blba může člověk narazit vždycky, kdykoli a kdekoli. A v životě je jen málo věcí horších, než srážka s blbcem. Navíc sobeckým, sebestředným, vysoce arogantním a na ostatní se neohlížejím pakem, který všechny kolem sebe umí tak akorát využít a odložit, když už z jich nemá žádný užitek.
Hlavní hrdinka týhle knížky takovou smůlu, bohužel, má. A je na ní, jak se s tím popere. Může se v tomhle toxickým, dovoluji si říct, že vyloženě jedovatým vztahu utopit a zahynout nebo sebere veškerý svý síly a odejde dokud je ještě čas. I když samozřejmě ne úplně bez následků.
@katarinka_be opět dokázala, že je skvělou vypravěčkou, která i do vážný a dost tragický situace vnést špetku humoru, životní nadhled a entuziasmus. To bylo vidět už v její prvotině Vysoká a já jsem jedině ráda, že zůstala pořád svá, se svým typickým stylem psaní a přesto jiná a zkušenější.
Kniha se četla hezky. Zajímavé téma.